Dneska budeme mluvit o Boží moci, kterou byl Pán vzkříšen z mrtvých. Díky působení této moci totiž věříme v Krista. Tato Boží moc se v plnosti projevila právě ve vzkříšení Pána Ježíše Krista z mrtvých. Ale tato Boží moc působí také v nás, protože i my jsme duchovně vzkříšeni a posazeni spolu s Pánem na nebeských místech.
Opravdu za nás Pán Ježíš musel zaplatit svou krví a svým životem? Nebyla možná nějaká jiná cesta, nebo nějaký jiný způsob? Nemohl to Bůh udělat jinak? Co vlastně znamená Kristův kříž pro náš každodenní život?
Historicita prvních kapitol knihy Genesis je neustále zpochybňována a zdá se, že mezi křesťany je stále méně těch, kdo jsou ochotni přijímat první kapitoly knihy Genesis jako popis skutečných událostí. Nechci rozebírat jednotlivé důvody těchto popíračů. Některé z nich jdou daleko za hranice křesťanské ortodoxie, jako například označení Stvořitele za dobrého hodináře, který nemá důvod zasahovat do evolucí poháněného stroje stvoření. Takový názor je čistý deismus, tedy víra v neosobního boha, který nezasahuje do stvoření.
Musíme alespoň krátce zmínit o přístupu ke knize Genesis. Dále se podíváme na příběh, tedy na počátky. Nemůžeme minout doktríny, tedy učení, jimiž Genesis oplývá a které se rozvíjejí dál v celém Písmu. Ruku v ruce s tím jde poznání Boha, především Boha Stvořitele, a nakonec se zastavíme u toho, jak kniha Genesis svědčí o Pánu Ježíši Kristu.
Nejprve musíme mluvit o smrti, potom se podíváme na příčinu smrti, což je hřích, a nakonec se dostaneme k naději, která je v této kapitole velmi jasně obsažená.
Jákob oznamuje svým synům, co je potká a současně jim dává své otcovské požehnání. Pak přikazuje svým synům, aby ho pochovali v rodinné hrobce v Kenaánu – jim na svědectví!