Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: ‚a potomkům‘, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: ‚a tvému potomku,‘ a tím potomkem je Kristus. Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení.
Před námi je popis vzorného a vzorového křesťanského života. Je tady vzor křesťanského života, k němuž máme směřovat každý jeden z nás – muži, ženy i děti. Každý, kdo vyznává Krista jako svého Pána a Spasitele, je služebníkem a před námi je náplň práce Kristova služebníka.
V našem dnešním textu se zaměříme na to, jaká je podstata církve – církev je Boží, je sloupem pravdy a také její oporou, dále se zaměříme na to, jaké je poslání církve a co je obsahem jejího poselství. Nakonec uvidíme, že to všechno ukazuje jediným směrem: na Ježíše Krista.
Abram, přejmenovaný na Abrahama má mnoho, mnoho potomků. Kdo je ve skutečnosti Abrahamovo potomstvo? Tato otázka je velmi široká a zasluhuje pozornost. Naše odpověď určuje naši teologii; jak o věcech budoucích (tj. eschatologii) tak naši teologii spasení (tj. soteriologii).
Abram, přejmenovaný na Abrahama má mnoho, mnoho potomků. Kdo je ve skutečnosti Abrahamovo potomstvo? Tato otázka je velmi široká a zasluhuje pozornost. Naše odpověď určuje naši teologii; jak o věcech budoucích (tj. eschatologii) tak naši teologii spasení (tj. soteriologii).
Zopakujme si základní pohled na Písmo. Starý zákon je slib představený ve fyzických předobrazech. Nový zákon je naplnění tohoto slibu v duchovní skutečnosti. Starý zákon je o Kristu a Jeho těle; Nový zákon je už Kristus a Jeho tělo, Jeho církev. Proto má i Abraham dvojí potomstvo. Jedno je tělesné, tj. přirozené; druhé je duchovní.