Když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně
Zbožní judští králové úpěnlivě volali k Bohu, když se ocitli v tísni, a Bůh je ze svého velkého milosrdenství vysvobozoval z jejich tísně. Úplně stejně vysvobozuje i své milované děti, které k němu volají.
Na základě našeho dnešního textu se podíváme na tři věci – nejprve na to, kdo by nás chtěl klamat. Dále se podíváme na způsoby, jak jsme klamáni a nakonec si ukážeme důvody, proč je pro někoho důležité, abychom byli oklamáni.
Pavel začíná vysvětlovat některé detaily týkající se Pánova druhého příchodu, a vede křesťany do Pánova slova, na kterém mají stavět a z něhož mají čerpat posilu, než se naplní Pánův slib.
Pavel se modlí, aby Bůh něco učinil v životech tesalonických křesťanů. Současně se modlí za to, co tito horliví a zapálení křesťané dělají pro Pána a završuje se to tím, že Pánova sláva bude v nich a také skrze ně.
Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.
Pavel odvrací pohled křesťanů od pozemských věcí k těm nebeským. Chce, aby se přestali dívat na sebe a to, v jak těžké situaci jsou, a začali se dívat vzhůru a k tomu, co je před nimi, co pro ně připravil Pán Ježíš Kristus, čeho budou účastni a z čeho se po tomto kratičkém soužení budou radovat.