Boží slovo je v otázce toho, kdo má být ustanoven jako vedoucí v církvi velmi jasné. Je v této věci dokonce mnohem jasnější, než mnoha dalších, jako je např. Večeře Páně nebo průběh shromáždění církve. V podstatě se jedná o tři jednoduché věci, které mají rozpoznat stávající starší a spolu s nimi mají být tyto věci zjevné také celé církvi – a musí zde panovat (v tom nejlepším případě jednoznačný) soulad mezi staršími a církví.
V dnešním textu se podíváme na to, jaké hříchy rozkládají Izákovu rodinu, podíváme se také na požehnání, která Izák dává svým synům, a podíváme se na důsledky, které má hříšné jednání zúčastněných na celou rodinu.
Odpověď na tuto otázku nám může napovědět, jak rozumíme úloze starších v církvi. V mnoha církvích jsou dnes starší voleni na omezené funkční období, obvykle na čtyři roky, takže se složení staršovstva většinou každé čtyři roky trochu obměňuje. S tím také souvisí očekávání lidí – přijdou noví starší, přinesou nový vítr do plachet, budou mít nové nápady, nové myšlenky, budou chtít dělat věci více nově nebo naopak více postaru, podle gusta každého jednotlivce.
Bůh obnovuje smlouvu s Izákem a následně tuto smlouvu ratifikuje v nočním vidění, aby mu dal důkaz své přízně. Pošle jeho nepřátele, kteří ho vyhnali a oni budou těmi, kteří budou chtít uzavřít smlouvu s Izákem.
Toto vypadá jako poměrně vážná otázka, na kterou je možné jen obtížně odpovědět. Ovšem všechno závisí na našem porozumění tomu, kdo je to starší. Pokud si vyjasníme tuto věc, odpověď na naši otázku bude skutečně jednoduchá.
Dneska zůstaneme jenom u těch zkoušek, protože to je důležitá lekce, kterou se můžeme naučit ze života Izáka – žádné Boží dítě se v tomto světě nevyhne těžkostem, dokonce ani syn zaslíbení.