A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat
Zbožní izraelští králové se vraceli do Božího slova, stavěli na něm a jednali podle něj. Také nás vede Bůh k tomu, aby v nás přebývalo jeho Slovo ve vší plnosti (Ko 3,16), a Pán Ježíš učí své učedníky, že kdo ho miluje, bude jeho Slovo zachovávat (J 14,23).
Bůh nás volá, abychom hledali jeho tvář (Ž 27,8) a naší odpovědí musí být (stejně jako to bylo odpovědí zbožných izraelských králů): „Hospodine, tvou tvář hledám!“
Když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně
Zbožní judští králové úpěnlivě volali k Bohu, když se ocitli v tísni, a Bůh je ze svého velkého milosrdenství vysvobozoval z jejich tísně. Úplně stejně vysvobozuje i své milované děti, které k němu volají.
Jedním ze společných znaků víry zbožných izraelských králů byla skutečnost, že se za všech okolností spoléhali na Boha, dokonce uprostřed bitevní vřavy nebo tváří v tvář několikanásobné převaze nepřátel.
A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat
Hledejte jeho tvář ustavičně!
Když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně
Věřit Bohu znamená spoléhat se na něj
Naplnění soboty v Kristu
