Dneska to shrneme. Rád bych se na vlastnosti těch zbožných králů podíval trochu z jiného úhlu. Byly to vlastnosti. Byly to rysy. Bylo to něco, co bylo v jejich srdcích. Ale podívejme se na to dneska tak, že to byly cesty, po kterých oni chodili. Byly to cesty. Byl to způsob, jak žili.
Zbožní izraelští králové se vraceli do Božího slova, stavěli na něm a jednali podle něj. Také nás vede Bůh k tomu, aby v nás přebývalo jeho Slovo ve vší plnosti (Ko 3,16), a Pán Ježíš učí své učedníky, že kdo ho miluje, bude jeho Slovo zachovávat (J 14,23).
Nejprve se podíváme na „Slovo“ – to Slovo, které se stalo se tělem. O něm mluví celý úvod Janova evangelia. Potom půjdeme k tomu, co se stalo, tedy že se ono Slovo „stalo“ tělem. A nakonec se přesuneme k tomu, že Slovo „přebývalo“, doslova mělo svůj stánek, stanovalo mezi námi.
Chození s Pánem
Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání
Immanuel – Bůh s námi
Zaslíbení plnosti v osobě Mesiáše
