Dnes budeme společně procházet příběhem o ukřižování Ježíše a podíváme se na několik svědectví, která nám dokazují, že věci, o nichž čteme, se doopravdy staly, a staly se tak, jak jsou popsány, protože je zapsali očití svědkové. Musíme mít naprostou jistotu, že tento příběh je pravdivý, jinak bude naše víra postavená na falešných základech, a to jistě nikdo z nás nechce, ani nepotřebuje.
Dobré dopoledne. Pokoj vám a milost a milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Dneska jsme se sešli při zvláštní příležitosti ke společnému uctívání Pána – připomínáme si Kristovo ukřižování. Na jedné straně je to tak, že Písmo nám nepředepisuje žádný den, kdy bychom se měli scházet, ani nám neříká, že bychom měli slavit nějaké svátky – jako jsou např. velikonoce, ale na druhé straně – protože jsou velikonoce, máme dobrou příležitost se sejít a připomenout si, co se stalo na kříži, jak to bylo s ukřižováním našeho Pána.
Petr byl jeden z prvních, kdo si uvědomil Kristovu Božskou totožnost. Na tuto pravdu nepřišel sám nějakým rozumovým uvažováním. Tato převratná pravda byla Petrovi, stejně jako každému jinému věřícímu, zjevena samotným Bohem. Nikdo se nikdy nestal věřícím v Mesiášství Krista z rozumu těla a krve. Všichni jsme uvěřili z nadpřirozeného Božího zásahu, znovuzrozením z Božího Ducha!
Abychom pochopili celou problematiku Melchisedecha, musíme nejprve pochopit širší souvislosti, především vztah a rozdíl mezi starou, mojžíšskou, tj. sínajskou smlouvou a novou, Kristovou, tj. sijónskou smlouvou; rozdíl mezi Hagarou a Sárou; rozdíl mezi starým Božím lidem tj. etnickým Izraelem a novým Božím lidem tj. církví v níž etnický původ nerozhoduje.
Abychom pochopili celou problematiku Melchisedecha, musíme nejprve pochopit širší souvislosti, především vztah a rozdíl mezi starou, mojžíšskou, tj. sínajskou smlouvou a novou, Kristovou, tj. sijónskou smlouvou; rozdíl mezi Hagarou a Sárou; rozdíl mezi starým Božím lidem tj. etnickým Izraelem a novým Božím lidem tj. církví v níž etnický původ nerozhoduje. Z těchto a dalších paralel tedy souběžností, nám vyplyne i rozdíl mezi Abrahamem, totiž Áronovským kněžstvím, a kněžstvím Kristovým – podle řádu Melchisedecha. Tady jsou ty širší souvislosti:
V našem textu vidíme zaslíbení Mesiáše, mesiášského vládce, který bude pást Boží lid. Sedm století před narozením Krista, prorok Micheáš předpovídá Jeho příchod a vysvětluje, nejenom kým tento mesiášský vládce skutečně je, ale také co bude dělat s Božím lidem.
"Vzkříšení" bylo stěžejním článkem učení rané církve. Pod pojmem "vzkříšení" si obvykle představíme zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista nebo tělesné vzkříšení věřících v poslední den. Bez vzkříšení Božího Syna by nebylo možné ani naše duchovní, ani naše tělesné vzkříšení.