Máme před sebou proroctví Zachariáše, které vyřkl nad svým nově narozeným synem, jemuž dal podle příkazu anděla jméno Jan. Je to proroctví, které ukazuje na příchod, původ a poslání Spasitele, jemuž Jan, později nazvaný Křtitel, bude připravovat cestu.
Pátá kapitola Přísloví má celkem jednoduchou strukturu – první dva verše jsou úvodním napomenutím a poslední tři verše jsou shrnutím a výzvou. A mezi nimi najdeme varování před nevěrou (v. 3-6), cenu nevěry (v. 7-14) a požehnání věrnosti v manželství (v. 15-20).
Zůstaňme u tohoto textu; obsahuje Boží svrchovanost ve všech verších. Ačkoli Písmo v žádném případě netřídí Boží svrchovanost do dnešních pěti teologických bodů „kalvinismu“, nicméně, náš text všech pět bodů obsahuje. Nejprve si všech pět bodů vyjmenujme; v další části dnešního kázání si zevrubně řekneme, jak k nim teologové dospěli.
Bůh nenávidí lidskou sebestřednost. Svébytný člověk, tj. ten který spoléhá jen na sebe, případně na jiné lidi, který si myslí, že žije z vlastních sil je v nepřátelském vztahu s Bohem. Veškerá sebesíla odporuje Bohu.
Příchod, původ a poslání Spasitele
Cesta moudrosti v manželské věrnosti
Zevrubná historie kalvinismu
Soustředěnost na člověka deformuje Písmo
