Bůh nás na Jákobovi učí, jak máme hledat jeho vůli. Na začátku stojí rozhodnutí Božího dítěte, ruku v ruce s ním jde také oběť, kterou je toto rozhodnutí často provázeno a vše je završeno poslušností.
Dnes se podíváme na dva verše, které spojují manželství, vztah muže a ženy se vztahem Krista a jeho nevěsty a také se vztahem Krista a každého jednotlivého křesťana.
Sešli jsme se jako Kristova církev k tomu, abychom společně uctívali našeho Pána, abychom měli společenství, abychom si připomínali jeho oběť za nás při Památce Páně, abychom ho chválili a modlili se, abychom se sytili Božím slovem. To všechno děláme každou neděli. Když čteme o tom, jak vznikla církev v Jeruzalémě po vylití Ducha svatého, vidíme, že učedníci a všichni, kdo skrze ně uvěřili, jednali právě takto:
Bůh se stará o své děti a bohatě a hojně je zaopatřuje. Uvidíme to 1. na faraónovi, který přikazuje Josefovi to, co už je v Josefově srdci, uvidíme to 2. na Josefovi, který nad faraónův příkaz dává dary bratrům i svému otci a uvidíme to 3. na Jákobovi, jehož duch okřál a potěšil se.