Nejdelší kapitola v Bibli je báseň o Božím slově. Toužíme po tom, abychom byli šťastní, aby lidé kolem nás byli šťastní. Hledáme štěstí, děláme všechno pro to, abychom nalezli štěstí, radost a spokojenost. Svět už dokázal, že každý zdroj štěstí, je prázdný. Skutečný zdroj štěstí je v Hospodinu a jeho Slově.
Jaký je vztah mezi Bohem a člověkem? Kdo vládne na této zemi, Bůh, nebo člověk? Proč má člověk v porovnání s ostatním stvořením mimořádné vlastnosti? Jakou má roli v Božím stvoření? Věřím, že na tyto otázky nalezneme při společném studiu 8. žalmu odpovědi.
Jistě si vzpomenete, jak jste někdy v noci v přírodě za jasného počasí sledovali noční oblohu. Viděli jste tisíce drobných zářících bodů, což jsou hvězdy vzdálené milióny světelných let. Hleděli jste do hloubky vesmíru a nad vámi nebylo nic než nekonečné meziplanetární prostory. V tu chvíli se i nejotrlejšímu člověku vkrádá do mysli pocit naprosté zanedbatelnosti.
Abychom pochopili celou problematiku Melchisedecha, musíme nejprve pochopit širší souvislosti, především vztah a rozdíl mezi starou, mojžíšskou, tj. sínajskou smlouvou a novou, Kristovou, tj. sijónskou smlouvou; rozdíl mezi Hagarou a Sárou; rozdíl mezi starým Božím lidem tj. etnickým Izraelem a novým Božím lidem tj. církví v níž etnický původ nerozhoduje.
Abychom pochopili celou problematiku Melchisedecha, musíme nejprve pochopit širší souvislosti, především vztah a rozdíl mezi starou, mojžíšskou, tj. sínajskou smlouvou a novou, Kristovou, tj. sijónskou smlouvou; rozdíl mezi Hagarou a Sárou; rozdíl mezi starým Božím lidem tj. etnickým Izraelem a novým Božím lidem tj. církví v níž etnický původ nerozhoduje. Z těchto a dalších paralel tedy souběžností, nám vyplyne i rozdíl mezi Abrahamem, totiž Áronovským kněžstvím, a kněžstvím Kristovým – podle řádu Melchisedecha. Tady jsou ty širší souvislosti:
V dnešním textu vidíme důsledky přijetí Božího slova. Boží slovo spojuje ty tři verše, které máme dneska před sebou. Ukážeme si jak pozitivní důsledky práce Božího slova ve věřících, tak také negativní důsledky působení Božího slova na nevěřící a nakonec se podíváme na věčné důsledky odmítavého postoje k Božímu slovu – takový postoje vede k Božímu hněvu.
Dobré dopoledne, milovaní svatí, pokoj vám a milost v Kristu Ježíši. Pokračujeme v našem výkladu prvního listu apoštola Pavla do Tesaloniky a před námi je dnes jeden z nejtěžších (co do významu) oddílů z celého listu. Máme dnes před sebou čtrnáctý až šestnáctý verš druhé kapitoly, ale přečtu to od třináctého verše, protože to, co následuje, je prostým důsledkem třináctého verše, resp. jeho závěru. 1Te 2,13-16.
Boží slovo, evangelium, je to jediné, co dokáže změnit podstatu člověka. Jak je to možné? Odpověď je v našem text a je velmi jednoduchá – protože se jedná o Boží slovo, slovo živého a všemohoucího Boha.
Pokoj vám a milost, milovaní v Kristu. Dnes máme první shromáždění našeho sboru v novém roce a z Boží milosti a prozřetelnosti nás Pán Bůh vede přesně na takové místo v Písmu, které bych chtěl jako kazatel křesťanům připomínat na začátku každého roku. Pokračujeme ve výkladu prvního listu apoštola Pavla do Tesaloniky a před námi je dnes jediný verš, který se týká základu, na němž tesaloničtí křesťané stavěli: Božího slova!
Blahoslavený je ten...
Jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi...
Kristus je prostředníkem Nové smlouvy
Boží hněv se zjevuje z nebe…
Slovo Boží pracuje ve věřících
