V tomto oddíle Písma vidíme, jak funguje zdravá Kristova církev, která očekává blízký příchod svého Pána: Pán pracuje v místním sboru skrze muže, které k této práci svým Duchem povolal a ustanovil na straně jedné a skrze celé společenství svatých na straně druhé. Pán Ježíš šíří svou církev, rozmnožuje jí skrze svatý život všech křesťanů v místním sboru.
Pokoj vám a milost, milovaní. Pokračujeme v našem výkladu prvního listu apoštola Pavla církvi do Tesaloniky a před námi je druhá polovina poslední kapitoly tohoto listu, kde se Pavel dostává k celé řadě praktických aplikací. Dnes máme před sebou verše 12-15, které mluví o Kristově církvi.
Petr nás učí následovat Krista navzdory padlému charakteru světa, který se zákonitě musí projevovat vzpourou a hříchem. Tento mravní imperativ máme následovat ve vztahu k vládám ve světě, k nadřízeným na pracovišti, k rodinným příslušníkům, kteří jsou nad námi, i k autoritám v církvi. Máme mu zůstat věrní i v okamžiku, kdy se padlý charakter světa obrátí proti nám samotným a bude na nás pácháno bezpráví.
Drazí milovaní sourozenci v Kristu, buďte pozdraveni pokojem Kristovým! Dnes začnu ihned citací Písma. Ve druhé knize Korintským je psáno toto Pavlovo napomenutí pro nás pro všechny:
Jen když si uvědomíme nekonečnou vyvýšenost Boha, uvidíme, že jsme rodem padlé Adamovo plémě. V Adamovi jsme se narodili duchovně mrtvi, nekonečně vzdáleni Bohu, že jsme uvězněni v satanově domácnosti — v ďáblově oikos, tedy v ďáblově ekonomii. Takový je náš přirozený stav. Proto patří všemocnému, milostivému Bohu nekonečné díky za náš nadpřirozený stav, že nás ve svém milosrdenství znovuzrodil ze svého Ducha svatého, pokřtil a vložil do Krista.
Pasáž, s níž dnes máme tu čest, tvoří jediná děkovná věta, která přímo přetéká radostí. Až zase přijdou dlouhé zimní večery, můžete si doma sednout a zkusit ji nějak poskládat, teď si ji však pojďme trochu rozebrat a podívat se, za co apoštol Pavel děkuje, jak a proč se za Filipské modlí, proč jsou mu Filipští takovou radostí a povzbuzením…
Dobré ráno, milost vám a pokoj. Jak jistě víte, dnes budeme pokračovat ve výkladu listu Filipským. Jestli si vzpomínáte, v předchozích kázáních jsme se dívali na založení filipského sboru, na to, jak Bůh otevíral lidská srdce, jak z těch nejroztodivnějších hříšníků udělal rodinu, jak z nich udělal svaté na společné cestě za věčným domovem. Pojďme tedy teď otevřít Boží Slovo a podívat se, co apoštol Pavel psal Božím svatým, našim sourozencům a předchůdcům, v Kristu Ježíši ve Filipech…
Povzbuzujte se ke svatosti, protože Pán přijde nečekaně.
Není důležité, kdy Pán přijde, ale je naprosto zásadní, co z toho pro nás vyplývá. Protože Pán přijde, máme žít určitým způsobem života. Pán přijde nečekaně, a proto máme žít svatě, jako děti světla. Pán přijde náhle, a proto máme být připraveni. A především, Pán přijde pro svůj lid, a proto se nemusíme obávat.
Kristovo dílo v místním společenství svatých
Dvě větve lidského rodu, aneb jednáte-li dobře
Dvě nejdůležitější otázky života
Dokonalé Kristovo dílo
Povzbuzujte se ke svatosti, protože Pán přijde nečekaně.
