Kdybychom zůstali jenom v Genesis 15, museli bychom mluvit jenom o zaslíbení potomstva, zaslíbení země, a o Abrahamově smrti. Ale Nový zákon nás vede dál až k nám samotným, o nichž jakoby tato smlouva vůbec nemluvila a my se dnes podíváme na dvě obecnější charakteristiky této smlouvy a potom na dva způsoby, jak se tato smlouva naplnila.
Dnes chceme být svědky toho, co se odehrálo v 15. kapitole, chceme slyšet křik těch ptáků, které Abraham odháněl, chceme vnímat temnotu, která obklopila Abrahama a ucítit závan žáru a dýmu z oné ohnivé pece, která prošla mezi rozpůlenými těly zvířat. Chceme být ujištěni Božím slovem a Bohem samotným stejně jako to zakusil Abraham.
Dnes uvidíme tři věci, které se týkají Abrahamovy víry: Bůh jeho víru povzbuzuje svým Slovem a tím, že se mu dává více poznat, Bůh dává růst ve víře tím, že předkládá k uvěření neuvěřitelné a nakonec uvidíme, jak Bůh upevňuje ve víře, když vyhlašuje Abrahamovo ospravedlnění.
K Abrahamovi se stalo slovo Boží ve vidění. Bůh sám se mu dal poznat. Ten Bůh, který ho vyvedl z Uru Kaldejského, ten Bůh nejvyšší, který mu vydal jeho nepřátele do rukou. A tento Bůh ho nyní skrze své slovo povzbuzuje a posiluje a nakonec se Abrahamovi představuje.