Dneska uvidíme, jak se člověk liší od stvoření v tom, že je mu svěřena vláda nad stvořením, dále si všimneme podobnosti se stvořením, protože se má množit a nakonec má také naplnit zemi. Od první kapitoly Bible je tady vláda Božího obrazu nad celou zemí.
Pokoj vám a milost, milé sestry, milí bratři, milí přátelé. Jsme v knize Genesis, v první kapitole, a mluvíme o stvoření. Mluvili jsme o Boží slávě ve stvoření, o stvoření světa, potom o stvoření člověka k Božímu obrazu a dneska budeme pokračovat stvořením člověka. Pojďme přečíst Gn 1,26–31.
Z dnešního textu bych chtěl zdůraznit tři věci – za prvé, že člověk je vrcholem Božího stvoření. Za druhé, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu a za třetí, že to vše se dělo k Boží slávě.
Nebudeme se dnes zabývat technickými detaily stvoření, ale zaměříme se na to, co nám první kapitola Bible říká o Bohu, o jeho jednání a jak to souvisí s námi a s naším životem v dnešním světě – podíváme se na řád ve stvoření, rozmanitost stvoření a život stvoření.
Pokoj vám a milost, milovaní svatí, posvěcení v Kristu Ježíši. Jsme v knize Genesis, v první kapitole a jdeme k samotným kořenům světa, života, víry. Bůh nám ve své milosti dal tuto knihu historie, abychom z ní čerpali poučení, jak říká Pavel: