Pokoj vám a milost, milé sestry, milí bratři, milovaní svatí. Dneska otevřeme Boží slovo a půjdeme do Žalmu 73. Než to uděláme, musíme jít nejprve k Bohu, protože ani vy, ani já se neobejdeme bez Boží pomoci. Proto pojďme přečíst text Božího slova a potom si vyprosíme Boží milost, vedení a jeho požehnání. Budeme číst Ž 73,1-28.
David chválí Boží svrchovanou moc nad nebeskými mocnostmi, pozemským stvořením i lidmi. Na počátku žalmu 29 se ocitáme v nebeském chrámě. Boží synové se seskupili kolem Hospodina. Celou svatyní se nese výzva, aby vzdali slávu a klaněli se Bohu.
V našem dnešním textu se zaměříme na dvě cesty; odpovíme si na otázku, kdo je blahoslaveným mužem, o kterém zde čteme; podíváme se na jeho život, ale také na život ničemů, a nakonec si ukážeme, že tento text je dokonale naplněn až v Pánu Ježíši Kristu.
Dnešní text mluví o chvále a o uctívání Boha. Podíváme se především na příkaz uctívat Boha (v. 1-2.4), k němuž je voláno celé stvoření, dále si všimneme předmětu našeho uctívání, tedy toho, kdo má být uctíván – je Bůh sám, stvořitel člověka (v. 3), a nakonec se zastavíme u příčiny uctívání (v. 5).
Dneska si z ní ukážeme tři věci, které se týkají Boha, a v jejich světle uvidíme také mnoho o tom, co se týká nás lidí. Věčný Bůh se nám v Žalmu 90 představuje jako Stvořitel, Soudce a Spasitel.