Ve dvanáctém žalmu vidíme, co to znamená prakticky utíkat se k Hospodinu. Je to volání k Bohu, nalezení útočiště u Boha, když Bůh odpovídá na naše volání a pevné zakotvení v Božím slově.
David se znovu ocitá pod útokem svévolníků a utíká k Hospodinu na Jeho horu, a přitom je vystaven posměškům, ale i hrozbě fyzického násilí. Uprostřed této výhně nám ovšem předkládá nám důležitou otázku a dává nám i odpověď. Co má dělat spravedlivý, když se základy hroutí?
David pozoruje zlo ve světě a přednáší ve své modlitbě prastarou otázku před Hospodina: Proč dovoluje Bůh svévolníkům konat zlo? Od omezené zkušenosti Davida se nakonec přesuneme k věčným Božím pravdám, kde nalezneme jistotu.
Pokojné ráno, bratři a sestry, sešli jsme se zde, abychom společně uctívali našeho Pána Ježíše Krista. A slyšení Božího Slova a jeho aplikace do našeho života, je vrcholem křesťanského shromáždění! Dnes máme před sebou 10. Žalm. Na úvod přečtu náš dnešní text.