Jen když si uvědomíme nekonečnou vyvýšenost Boha, uvidíme, že jsme rodem padlé Adamovo plémě. V Adamovi jsme se narodili duchovně mrtvi, nekonečně vzdáleni Bohu, že jsme uvězněni v satanově domácnosti — v ďáblově oikos, tedy v ďáblově ekonomii. Takový je náš přirozený stav. Proto patří všemocnému, milostivému Bohu nekonečné díky za náš nadpřirozený stav, že nás ve svém milosrdenství znovuzrodil ze svého Ducha svatého, pokřtil a vložil do Krista.
Ježíš vstal z mrtvých! Tato slova se nesla nedělním ránem prvního dne po sobotě, která následovala po ukřižování Ježíše. Svědčili o tom nepřátelé Krista, svědčili o tom andělé, dosvědčoval to i sám Pán. Jenom ti Kristovi nejbližší tomu nevěřili a hledali živého mezi mrtvými. Čtverá nevěra k nám promlouvá z dnešního textu – nevěra, která se ve všech případech z Boží milosti nakonec stává vírou.
Dobrý den. Máme dnes významnou příležitost, kdy se jako křesťané můžeme společně podívat do Božího Slova a uctívat Boha skrze slyšení Jeho Slova a poslušnost vůči němu. I dnes chceme vzít Jeho Slovo, které je světlem pro naše nohy a nechat se jím usvědčit, kde je to potřeba, povzbudit ve víře a hlavně nasytit, abychom jím rostli ke spasení.
Dnes budeme společně procházet příběhem o ukřižování Ježíše a podíváme se na několik svědectví, která nám dokazují, že věci, o nichž čteme, se doopravdy staly, a staly se tak, jak jsou popsány, protože je zapsali očití svědkové. Musíme mít naprostou jistotu, že tento příběh je pravdivý, jinak bude naše víra postavená na falešných základech, a to jistě nikdo z nás nechce, ani nepotřebuje.
Dobré dopoledne. Pokoj vám a milost a milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Dneska jsme se sešli při zvláštní příležitosti ke společnému uctívání Pána – připomínáme si Kristovo ukřižování. Na jedné straně je to tak, že Písmo nám nepředepisuje žádný den, kdy bychom se měli scházet, ani nám neříká, že bychom měli slavit nějaké svátky – jako jsou např. velikonoce, ale na druhé straně – protože jsou velikonoce, máme dobrou příležitost se sejít a připomenout si, co se stalo na kříži, jak to bylo s ukřižováním našeho Pána.
Petr byl jeden z prvních, kdo si uvědomil Kristovu Božskou totožnost. Na tuto pravdu nepřišel sám nějakým rozumovým uvažováním. Tato převratná pravda byla Petrovi, stejně jako každému jinému věřícímu, zjevena samotným Bohem. Nikdo se nikdy nestal věřícím v Mesiášství Krista z rozumu těla a krve. Všichni jsme uvěřili z nadpřirozeného Božího zásahu, znovuzrozením z Božího Ducha!