Kristus rozděluje (Sk 17,1-9)

Jaroslav Kernal

Založení církve v Tesalonice

Pavel šel do synagogy – byli tam lidé, kteří znali Písmo, znali zákon – vzal Písmo a ze Starého zákona dokazoval, že Mesiáš musel trpět a tím Mesiášem je Kristus. Totéž udělal Ježíš na cestě do Emauz (Lk 24).

Izajáš 53 je typickou kapitolou, která ukazuje na utrpení Mesiáše. Totéž je dobře vidět již od 40. kapitoly proroka Izajáše až do konce.

Další texty o utrpení Mesiáše jsou např. v Žalmech (Ž 22) a na mnoha dalších místech Starého zákona (viz např. obětování Izáka).

Vzorový příklad pro založení a budování církve (v. 3)

Pavel vykládal Písmo a z Písma dokazoval Krista. Celé Písmo svědčí o Kristu (J 5,39-40). Pavel nedělal marketingový průzkum ani zábavné nebo společenské akce, ale vzal Písmo a vykládal ho – totéž bychom měli dělat i my. To je způsob, jak vzniká, buduje se a rozmnožuje se Kristova církev.

Pohané, kteří uctívali jediného Boha (v. 4)

Všude, kde byli ve starověku Židé, se k nim dříve nebo později připojili také pohané, kteří se odvrátili od modloslužby a začali sloužit Bohu Izraele. Tito „bohabojní“ (jak se jim říkalo a jak jsou nazýváni v Písmu) byli často prvními obrácenými. Byli to lidé, kteří znali Písma (protože se účastnili vyučování v synagoze), věřili v Boha (což je podmínkou pro každého, kdo chce k Bohu přistoupit – viz Žd 11,6).

Musíme rozumět tomu, že v knize Skutků se nacházíme na rozhraní věků – jsou zde Židé (i pohané), kteří ještě neslyšeli o Kristově zmrtvýchvstání, chrám, chrámová bohoslužba i oběti stále fungují, ale již jsou jenom prázdnou ulitou mrtvého náboženství, protože jediný pravý Beránek, který má moc očistit od hříchu, již byl obětován. Již došlo ke změně smlouvy, změně zákona, změně kněžství… V knize Skutků vidíme tyto dvě skutečnosti paralelně vedle sebe, proto můžeme mluvit o tom, že do příchodu Krista zde byli i pohané, kteří začali uctívat Hospodina a byli spaseni skrze víru v zaslíbení, které se v Kristu stalo skutečností.

Církev bude čelit pronásledování

Církev v Tesalonice je dobrým příkladem toho, že církev není v tomto světě doma, a proto bude čelit pronásledování ze strany světa i ostatních náboženství.