V prvních verších kapitoly Leviticus 23 je zdůrazněno, že jde o Hospodinovy svátky. Možná je to důležité zdůraznit z toho důvodu na začátku, že když je řeč o biblických svátcích nebavíme se o lidských svátcích. Bible neříká, že jsou to židovské svátky, ani neříká, že jsou to starozákonní svátky, ale říká, že jsou to svátky Hospodinovy. A proč je to důležité vědět, že jsou to svátky Hospodinovy a ne jenom židovské svátky? Prostě z toho důvodu, že je ustanovil Bůh, a mají nám něco říct o Bohu a o evangeliu.
Křesťan je někdo, kdo může říct: „Ježíš Kristus zemřel za mě.“ Je to jeden z hlavních rysů opravdového křesťanství. Být schopen toto říct s jistotou a rozhodným povzbuzením: „Když Ježíš na kříži umíral, měl na mysli mě a za mě zemřel. Zaplatil tam za moji nepravost. Vzal na sebe trest za moji vinu. On zemřel kvůli mně.“ To je křesťanství ve své nejsyrovější podobě.
Bratři a sestry, nastal čas na památku Pánovy smrti. Při této příležitosti si dnes ukážeme na přikázáních ve 12. kapitole knihy Exodus, jak Pán Ježíš naplnil židovský svátek Pesach, nebo česky řečeno, Hod beránka. Kapitolu nebudeme číst celou, ale pokud můžete tak si prosím otevřete Exodus 12. Zaměříme se hlavně na verše, které souvisí se svátkem Hod beránka a Pánem Ježíšem.
Nevinný člověk, kterému říkali Ježíš Kristus, byl odsouzen k smrti na kříži. Ukřižování bylo vyhrazeno pro nejhorší zločince. Měla to být pomalá a bolestivá smrt. Mnoho tisíc lidí bylo za své zločiny potrestáno právě tímto krutým a nelidským způsobem. Čím je tedy, pokud vůbec něčím, poprava Ježíše Krista tak významná? Proč o ní stále mluvíme, po více než dvou tisících letech?
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka ... (J 1,9)
Jan nazývá Ježíše světlem. Světlo nejde spoutat a dělat si s ním, co se vám zlíbí. Tak je to i s Pánem Ježíšem Kristem. On je pravým světlem. Komentátor z 19. století J. C. Ryle ve svém komentáři k Janovi uvádí čtyři věci o tomto světle:
Pavel šel do synagogy – byli tam lidé, kteří znali Písmo, znali zákon – vzal Písmo a ze Starého zákona dokazoval, že Mesiáš musel trpět a tím Mesiášem je Kristus. Totéž udělal Ježíš na cestě do Emauz (Lk 24).
Izajáš 53 je typickou kapitolou, která ukazuje na utrpení Mesiáše. Totéž je dobře vidět již od 40. kapitoly proroka Izajáše až do konce.
