Přirozený člověk, Adamův potomek, je v důsledku prvotního hříchu duchovně mrtev, oddělený od Boha, neschopen chápat Boží věci a komunikovat vzhůru k Bohu. Vše, co člověk v tomto stavu koná, se odehrává na jevišti hříchu. Je satanův vazal, otrok hříchu a kvůli své zkažené přirozenosti není schopen z vlastní vůle zatoužit po následování Boha.
Než dnes přistoupíme k II. části rozboru 1. bodu kalvinismu, totiž naprosté duchovní neschopnosti a zkaženosti člověka, zaposlouchejme se a vstřebejme následující biblický text:
Přirozený člověk, Adamův potomek, je v důsledku prvotního hříchu duchovně mrtev, oddělený od Boha, neschopen chápat Boží věci a komunikovat vzhůru k Bohu. Vše, co člověk v tomto stavu koná, se odehrává na jevišti hříchu. Je satanův vazal, otrok hříchu a kvůli své zkažené přirozenosti není schopen z vlastní vůle zatoužit po následování Boha.
Zůstaňme u tohoto textu; obsahuje Boží svrchovanost ve všech verších. Ačkoli Písmo v žádném případě netřídí Boží svrchovanost do dnešních pěti teologických bodů „kalvinismu“, nicméně, náš text všech pět bodů obsahuje. Nejprve si všech pět bodů vyjmenujme; v další části dnešního kázání si zevrubně řekneme, jak k nim teologové dospěli.
Bůh nenávidí lidskou sebestřednost. Svébytný člověk, tj. ten který spoléhá jen na sebe, případně na jiné lidi, který si myslí, že žije z vlastních sil je v nepřátelském vztahu s Bohem. Veškerá sebesíla odporuje Bohu.
Důkazy naprosté zkaženosti
První bod kalvinismu
Zevrubná historie kalvinismu
Soustředěnost na člověka deformuje Písmo
