Matoušovo evangelium

Spravedlnost vyšší než nebe: Hněv (Mt 5,21-22)

Kdo by se hněval na svého bratra...

Pán Ježíš ve svém kázání na hoře vysvětluje zástupům, že jejich spravedlnost musí přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů. Krok za krokem prochází konkrétními příklady a ukazuje na nich, jak to má vypadat v životech jeho učedníků. Dnešní text mluví o tom, co je přirozené každému hříšníkovi - o hněvu.

Od Adama až po mladého Pána (Mt 1,2-17)

  • Jakub Jindra

Od Abrahama až k Ježíši je to nějakých 2.000 let. Matouš je rozděluje do tří částí. První je od Abrahama do krále Davida. Od té doby měli Izraelci krále, který jim vládl. Následuje tedy čtrnáct králů. Potom byl Izrael dobit, Jeruzalém zničen a chrám Boží, který byl v něm srovnán se zemí. Obyvatelé, kteří přežili, byli z velké části přesídleni do Babylónské říše. Po nějakých padesáti letech se začínají postupně vracet a budovat znovu Jeruzalém i chrám. Od té doby až do dob Ježíšových byli Izraelci v područí jiných národů.

Šťastný smutek (Mt 5,4)

Blaze těm, kdo pláčou ...

Ježíš předkládá svým učedníkům i zástupům blahoslavenství, což jsou výroky, které jasně ukazují, že Kristovo království není z tohoto světa, a život učedníků nebude životem podle norem tohoto světa.

Vyvolení svatebčané (Mt 22,1-14)

  • Pavel Steiger

A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. Poslal znovu jiné služebníky se slovy: `Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!´ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je. Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Matoušovo evangelium