První věc, kterou se musíme zabývat, je, proč Pavel nemluví o starších, ale vlastně opisuje a současně popisuje práci starších hned několika slovy, což bude druhý bod kázání, popis práce starších. A nakonec se podíváme na to, k čemu vede církev a co všechno si z toho můžeme vzít my.
Nejprve si ukážeme jednotu, jedinost a jedinečnost Kristova těla, tedy že tělo Kristovo je jenom jedno. Dále se podíváme na nezastupitelnost těla, tedy na nutnost a potřebu Kristova těla pro jednotlivé údy. Žádný úd nemůže existovat sám o sobě, žádný úd není nezávislý. A nakonec uvidíme funkčnost Kristova těla, tedy jak a proč jednotlivé údy potřebují tělo, tedy ostatní údy.
Z tohoto textu si ukážeme na prvním místě to, že Boží chrám je svatý. Dále zdůrazníme a vysvětlíme, co to znamená, že tím Božím chrámem jsme my, a to jak jako jednotlivci, tak jako konkrétní společenství, tak celá univerzální Kristova církev. A nakonec nemůžeme opomenout podstatný rozměr tohoto chrámu, totiž skutečnost, že v Božím chrámu přebývá Bůh sám.
Na prvním místě tento text mluví o tom, že církev je dům z živých kamenů. Tato stavba je budovaná, ale nejsou to lidé, kdo ji buduje, je to Pán Ježíš, její úhelný kámen. A nakonec vidíme, že to, co se buduje, je duchovní, příbytek, v němž přebývá samotný Bůh.
Vzájemná láska a úcta
My všichni jsme údy jednoho těla
Boží přítomnost a uctívání Boha
Duchovní stavba z živých kamenů
