• Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

Než tu byla Mléčná dráha – byl tu Bůh!

Než tu byly galaxie, sluneční soustavy, souhvězdí a mlhoviny – byl tu Bůh!

Než byly Merkur, Venuše a Mars umístěny na své dráhy – byl tu Bůh!

Než byla Polárka upevněna nad severním pólem – byl tu Bůh!

Než měl lovec Orion svůj pás a Saturn své prstence – byl tu Bůh; úplně sám, dokonalý a spokojený, slavný ve své ojedinělé existenci jako věčné JÁ JSEM!

Než bylo slunce, měsíc nebo země, než byla tráva, která oblékla pole a květiny, které je ozdobily, než se hory zrodily a moře naplnilo hlubiny, než se orel vznesl po obloze a ryba proplouvala mořem, než byli andělé, démoni a lidé – byl tu jen Bůh!

Chceme-li věcem správně rozumět, nesmíme začínat u člověka, ale u Boha, protože Bůh je počátek všech věcí. Začít člověkem je bláznovství, protože člověk je jen stvoření – výtvor Stvořitele. Musíme udělat krok zpátky a začít tam, kde začíná Bible, u Boha!

To, co stále plete mysl dnešním učencům a vědcům, Boží lid ví a vždycky věděl – že „na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“. Skrze víru Boží lid chápe tajemství stvoření.

Ptám se vás: „Proč jsme vlastně tady? Jaký je náš smyl? Jaký je Boží záměr?“ Můžeme vůbec znát odpovědi na tyto otázky? Ano, můžeme.

Dvacet čtyři starců z knihy Zjevení, kteří sedí na trůnech kolem Božího trůnu v nebi, nám dává odpověď: „Těch dvacet čtyři starců padá na kolena před tím, který sedí na trůnu, a klanějí se tomu, který je živ na věky věků; pak položí své koruny před trůnem se slovy: ‚Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest.‘“ (Zj 4,10–11).

Vy, já, andělé, zvířata, rostliny, skály a všechny ostatní věci existují a byly stvořeny z jednoho jediného důvodu – pro potěšení Stvořitele. Byli jsme stvořeni podle jeho vůle a záměru, pro jeho potěšení a slávu.

Bůh nestvořil nebe a zemi svévolně. Stvořil je jako jeviště, na kterém bude plnit svůj věčný záměr milosti a kde zjeví všechny zázraky své dobroty a milosrdenství vůči svým vyvoleným. Na jevišti času Bůh ukazuje svůj věčný záměr a ukazuje svou slávu ve spáse vyvolených hříšníků. Stvořil tento svět, aby zachránil svůj lid, aby byli ze svého hříchu uzdraveni jeho všemohoucí milostí.

• Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já. Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí a co se mi líbí, uskutečním. (Iz 46,9–10)