Cesta k jednotě církve
Celá první polovina čtvrté kapitoly mluví o jednotě křesťanů a o jejím zachovávání a o růstu v této jednotě pod svrchovanou vládou hlavy církve, Krista.
Jen vyvolení mohou přijít k Bohu
Od přirozeného člověka cesta k Bohu nevede. Cesta vede jen od Boha k člověku. Pouze Bůh může vyvolit člověka. Bůh se z nevýslovné lásky a milosti sklonil, aby si k sobě, pro svoji slávu, kvůli sobě, a pro sebe přitáhl svůj vyvolený lid, své hlasitě vyvolané, svoji ekklésii, tj. církev.
Evangelium je mocí pravdy
Ve čtyřech verších, které dnes máme před sebou, vidíme, že Petr začal jednat pokrytecky, když se oddělil od pohanů kvůli tomu, že nezachovávají zákon a jeho pokrytectvím se dali strhnout i ostatní Židé, včetně Barnabáše. Ale evangelium Kristovo dává autoritu jednat podle pravdy, rozsuzovat podle pravdy a napomínat každou nepravost a hřích.
Evangelium je měřítkem pravdy
Dnešní oddíl nás vede k tomu, abychom lépe rozuměli obsahu evangelia, rozsahu evangelia i účinkům evangelia. O obsah jde, co se týče zprávy samotné, o rozsah, co se týče lidí, které zasahuje a proměňuje, a účinek jaký to má na život jednotlivce i celého společenství Kristovy církve.
Základní stavební kameny jednoty
Celá polovina čtvrté kapitoly mluví o jednotě křesťanů a my se dnes z prvních tří veršů podíváme na dvě důležité věci: 1. Především na to, že jsme povoláni k tomu, abychom žili život hodný Kristova evangelia a, 2. dále na to, jak má takový život vypadat.
Boží štědrost a původ zla
Dnes se již napotřetí a naposled podíváme na naprostou duchovní neschopnost a zkaženost lidstva (tj. na 1. bod kalvinismu) z jiného úhlu. Proč Bůh se zlem a padlým člověkem již dávno neskoncoval? Písmo nám to prozradí.