Podíváme se na tři věci z tohoto žalmu: 1. Jak je Bůh dobrý ve zkouškách, které na nás přicházejí. 2. Jak nás Bůh ve své dobrotě ze zkoušek vyvádí. 3. Jak nás Bůh ve své dobrotě chrání.
Jak ale můžeme sloužit, když jsme z nařízení státu zavřeni doma a nemůžeme se stýkat se svatými? Chtěl bych uvést několik možností. Na prvním místě musím zmínit modlitbu. Modlitba je výsadou každého křesťana.
Podívejte se dobře na název tohoto článku a přemýšlejte o něm. To jsou slova z úst pohanů, kteří žili před třemi tisíci lety. Tato slova vzešla ze rtů egyptských kouzelníků, když Bůh poslal jednu ze svých slavných ran na egyptskou zemi. „Věštci tedy řekli faraónovi: ‚Je to prst Boží.‘“ (Ex 8,15).
Bylo by dobré, kdybychom všichni byli tak moudří, jako tito Egypťani!
Bůh nám ve své svrchované milosti dal zakusit jeden ze svých soudů. Jako Kristova církev jsme fyzicky odloučeni jeden o druhého a nemůžeme se ani setkávat ani navštěvovat. To neznamená, že bychom přestali být jeho církví, ani to neznamená, že by Bůh přestal milovat svůj lid. Bůh si nás zamiloval před stvořením světa a nikdy nás nepřestane milovat. Důkazem je evangelium – Bůh poslal svého milovaného Syna, aby zemřel na kříži Golgoty za naše hříchy. Neexistuje větší důkaz toho, že Bůh miluje svůj lid.
Byli jsme vykoupeni a vysvobozeni z přicházejícího Božího hněvu. Beránek Boží za nás zaplatil svým vlastním životem na kříži Golgoty. To je evangelium, kterým Bůh změnil náš život, skrze které nám přinesl radost, které nás vede k modlitbám a které v nás působí vděčnost Bohu, za jeho dobrotu, se kterou se nad námi smiloval.