Ve dvanáctém žalmu vidíme, co to znamená prakticky utíkat se k Hospodinu. Je to volání k Bohu, nalezení útočiště u Boha, když Bůh odpovídá na naše volání a pevné zakotvení v Božím slově.
David se znovu ocitá pod útokem svévolníků a utíká k Hospodinu na Jeho horu, a přitom je vystaven posměškům, ale i hrozbě fyzického násilí. Uprostřed této výhně nám ovšem předkládá nám důležitou otázku a dává nám i odpověď. Co má dělat spravedlivý, když se základy hroutí?
David pozoruje zlo ve světě a přednáší ve své modlitbě prastarou otázku před Hospodina: Proč dovoluje Bůh svévolníkům konat zlo? Od omezené zkušenosti Davida se nakonec přesuneme k věčným Božím pravdám, kde nalezneme jistotu.
Pokojné ráno, bratři a sestry, sešli jsme se zde, abychom společně uctívali našeho Pána Ježíše Krista. A slyšení Božího Slova a jeho aplikace do našeho života, je vrcholem křesťanského shromáždění! Dnes máme před sebou 10. Žalm. Na úvod přečtu náš dnešní text.
Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí
Hospodin zkoumá lidské syny
Bůh zjednává právo zdeptanému
