V dnešním kázání se podíváme na první 2. verše z 2. kapitoly 1. listu Janova a zaměříme se na otázku, proč jako křesťané nemáme hřešit, a co se stane, když zhřešíme. Podíváme se na Ježíše jako našeho Obhájce a také na jeho dokonalou smírčí oběť, která od nás odvrátila planoucí Boží hněv a smířila nás s Bohem.
V dnešním kázání se nejprve podíváme na důležitou pravdu o tom, kdo je náš Bůh. Bůh je svatý. A ve světle této pravdy se dále podíváme a budeme zkoumat naše vyznání víry, jestli je v souladu s Božím Slovem.
Dnes se podíváme na první 4. verše Janova listu. V prvním verši se seznámíme s původem Janova poselství, které stojí na starozákonním zjevení i osobním svědectví. Dále se podíváme, ve 2. verši, na obsah Janova poselství: Slovo věčného života! A nakonec se seznámíme, ve 3.–4. verši, s důsledkem přijetí tohoto Slova. Povíme si něco o společenství církve s Otcem a Synem a radosti, která z toho všeho vyplývá!
V dnešním úvodu k Prvnímu listu Jana se podíváme na nějaké základní informace o daném listu, také se zaměříme na jeho autora, kterého si představíme v 1. bodu. Ve 2. bodu pak společně projdeme celý list a řekneme si, co jednotlivé kapitoly učí. To vše shrneme a aplikujeme do našich životů v rámci 3. bodu našeho kázání.
Proč nemáme hřešit, a co se stane, když zhřešíme?
Pozor, abyste neklamali sami sebe!
… aby n/vaše radost byla úplná!
Úvodní komentář
