Dokonalost a krása našeho Boha

Jaroslav Kernal, Praha 10. července 2016

Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé a hosté. Sešli jsme se jako každý týden, abychom společně uctívali našeho Pána a Vykupitele, Ježíše Krista. Skrze něho máme přístup k Bohu, skrze něho a v něm poznáváme, kdo je pravý Bůh a věčný život.

Apoštol Jan zapsal:

• 1 Janův 5:20 Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
• Jan 17:3 A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista.

Tady je ten hlavní důvod, proč se jako křesťané každou neděli scházíme – abychom poznávali Boha a Ježíše Krista, abychom Boha oslavovali a radovali se z něj. To děláme, když společně zpíváme, když se modlíme, když máme společenství, to děláme při Památce Páně a to děláme také, když čteme, vykládáme a posloucháme Boží slovo. Jenom z Božího slova můžeme poznat pravdu o Bohu, a to je důvod, proč je Boží slovo centrem našich společných setkání, to je důvod, proč vykládáme Bibli a nespokojíme se s nějakými životními zkušenostmi proloženými vtipy a humornými historkami. Proto i nyní otevřeme Boží slovo – dneska se podíváme na jeden jediný verš z Bible. Jedná se o kratičký verš (v češtině i v hebrejštině je to jenom sedm slov), ale je to jeden z největších veršů v Bibli. Je to verš, kterým Bible začíná, první verš první knihy Bible, knihy Genesis:

• Genesis 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
  

Na samotném počátku Bible stojí toto jednoduché a prosté prohlášení. Bible nepotřebuje dokazovat Boha. Bible velmi jasně říká, že Bůh je a také nám říká – jak dneska uvidíme, že toto poznání není nikomu skryto nebo utajeno. Každý člověk je součástí Božího stvoření a jako takový ví o Bohu. Nepotřebuje důkaz, že Bůh je, ale zoufale si přeje, aby Bůh nebyl.

• Římanům 1:20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.

Máme dnes před sebou jediný verš, který nám ukazuje, kdo je Bůh a jaký je Bůh. Tento jednoduchý verš je plný Boží moci, velikosti a slávy. Tento jediný verš verš vyvrací ateismus, protože říká, že na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Vyvrací panteismus, protože ukazuje, že Bůh je nejen všudypřítomný, ale také přesahuje veškeré stvoření a je nad celým svým dílem. Tento jediný verš dává smrtelnou ránu polyteismu, protože je to jeden jediný Bůh, který stvořil všechny věci. Tento verš, moji milí, je odmítnutím materialismu, protože nám ukazuje, že hmota není věčná a že se částice neuspořádaly samy do inteligentního, jemně vyladěného a harmonického vesmíru. Tento verš vyvrací dualismus, protože nám ukazuje, že jenom Bůh je tvůrce a není nikdo, kdo by mu byl roven. Jenom Bůh je nekonečný a nestvořený, zatímco satan je omezenou a stvořenou bytostí.

Vidíme, že bychom mohli strávit opravdu hodně času v Genesis 1,1, protože to všechno, co jsem řekl, přímo vyplývá z tohoto verše.

• Genesis 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Nicméně dneska se podíváme jenom na několik málo věcí, které v tomto verši nacházíme. Ukážeme si, že Bůh je věčný a tak přesahuje veškeré stvoření. Budeme mluvit o tom, že je všemohoucí, protože může stvořit něco z ničeho, dále uvidíme, že je svrchovaný – nic ho nenutilo, aby stvořil svět a nikdo a nic ho nemůže donutit, aby udělal cokoliv, pokud se On sám nerozhodne. Ukážeme si také, co to znamená, že Bůh je stvořitel a nakonec se podíváme na to, jaký charakter vyplývá z toho, že Bůh svrchovaně tvoří – je to Boží milosrdenství, kterým naplňuje celou zemi.

Je to jenom pár věcí, jenom střípek z toho, co je obsaženo v prvním verši Písma, ale i tak je toho víc než dost, proto pojďme hned k prvnímu bodu:

I. Věčný Bůh

• Genesis 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Poslechněte si ještě jeden popis počátku – začátek Janova evangelia:

• Jan 1:1-3 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Viditelné i neviditelné věci byly stvořeny Bohem. Tento okamžik určuje počátek. Před tím zde byla věčnost a v ní nekonečný Bůh, tři osoby Boží trojice ve vztahu lásky a slávy. Ale potom zaznělo slovo a Bůh stvořil nebe a zemi. Vidíme zde jasnou roli Ježíše Krista při stvoření. Ježíš Kristus je stvořitel. To také jednoznačně ukazuje na to, že Ježíš Kristus je Bůh. On je skutečný Bůh a my můžeme vidět jeho roli při stvoření světa. Bez něho nepovstalo nic, co je. To je náš Pán, Kristus, kterého uctíváme.

Celý svět má svůj počátek. Pokud je někdo materialista nebo věří v evoluci, musí mít víru – a není to nic jiného než víra (!), že hmota je věčná, tedy nemá žádný počátek. Taková víra tvrdí, že neinteligentní neživá hmota vždycky existovala a jednoho dne – z ničeho nic – se tato neinteligentní neživá hmota dala do pohybu, odnikud si „vytvořila“ inteligenci a z ničeho si „vytvořila“ život. To je materialistická víra. Ale Bible říká, zde byla a je inteligentní živá bytost, která nemá počátek, Bůh, který řekl slovo, a stalo se. Proto Bůh říká:

• Zj 22:13 Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.

Bůh je věčný Bůh, dokonce o Kristu je řečeno, že bude mít jméno Otec věčnosti (Iz 9,5). Ještě než byl jakýkoliv počátek, byl zde Bůh.

O počátku můžeme mluvit jenom tehdy, když zde bude cokoliv stvořeného – hmota a s ní také čas. Bůh určil počátek, ale pokud to tak bylo, a Bible jasně prohlašuje, že to tak bylo, pak to musel být On, kdo zde byl ještě před počátkem. Nikdy nebyla doba, kdy nebyl trojjediný Bůh, Otec, Syn a Duch svatý.

Každé stvoření má svůj počátek a má také svůj konec. Člověk je přirovnáván k trávě, je jako polní kvítí. Král David říká:

• Žalm 102:12-13 Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje, usychám jako bylina. Ty však, Hospodine, ty zůstáváš věčně.

Bůh je věčný, proto mohl určit počátek a také určuje konec. Určuje konec každému jednotlivému stvoření a určuje také definitviní konec, kdy skončí celé stvoření a každé stvoření se postaví před Boha. Proto apoštol Petr napsal:

• 2 Petrův 3:9-10 Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. Den Páně přijde, jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.

Bůh určil konec, abychom ho hledali a prosili ho, aby nám dal věčný život. Ten život je v Kristu a Bůh ho zaslibuje všem, kteří vyznají své hříchy a uvěří v dílo Ježíše Krista na kříži Golgoty. Tento věčný Bůh na počátku stvořil nebe a zemi. To nám ukazuje, že Bůh, kromě toho, že je věčný, je také:

II. Všemohoucí Bůh

Bůh stvořil všechno, co je, z ničeho. Nebylo zde nic, byl tu jenom Bůh, celou věčnost, kdy neexistoval čas – existoval jenom věčný trojjediný Bůh, který se těšil a radoval ve vztahu mezi Otcem, Synem a Duchem svatým. Ale potom se Bůh rozhodl a řekl slovo – a stalo se.

• Genesis 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Bůh stvořil svět duchovní i svět tělesný. To je počátek našeho světa. Bůh, který je plný moci, začal tvořit. Jenom Bůh je ten, kdo je schopen tvořit z ničeho. Tvoří jenom tím, že řekne – to je Boží moc. S vírou v tuto Boží moc přišel za jednoho dne za Ježíšem římský setník, jehož sluha byl nemocný a prosil Ježíše, aby jeho sluhu uzdravil. A když Ježíš řekl, že přijde a uzdraví ho:

• Matouš 8:8 Setník odpověděl: ‚Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.‘

Řekni jen slovo… Když Bůh řekne slovo, stane se!

• Žalm 33:6 Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.

Bůh všechno stvořil svým slovem a všechno svým slovem udržuje.

• Jób 34:14-15 Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl, tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.

To je všemohoucí Bůh. Když my, lidé, chceme něco vytvořit – a mnozí jsou schopní vytvořit úžasné věci – musíme použít to, co už máme. Nejsme schopní tvořit z ničeho. Používáme materiály, vzory, používáme fantazii, ale to všechno nějak vychází z toho, co existuje nebo to s tím nějak souvisí. Ale Bůh tvoří z ničeho a udržuje všechno v chodu přesně tak, jak On sám chce. Když David dělá srovnání našeho Boha s němými a mrtvými modlami pohanů, říká:

• Žalm 115:3 Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.

To nás vede k další charakteristice našeho Boha, kterou nacházíme v Gn 1,1:

III. Svrchovaný Bůh

• Genesis 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Potřebujeme porozumět jedné důležité věci. Bůh na počátku stvořil všechno. Nic ho nenutilo, nikdo ho nenutil, ale On se rozhodl a tvořil. To nám ukazuje, kdo má všechno pod kontrolou – je to Bůh sám. Stvoření se nerozhodlo, že se samo stvoří, ani nebyla žádná potřeba v Bohu samotném, která by ho nutila začít tvořit. Bůh se rozhodl a rozhoduje nezávisle na stvoření. Poslouchejte:

• Žalm 135:6 Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.

Bůh je všemohoucí a z toho vyplývá, že je naprosto svrchovaný. Boží všemohoucnost a Boží svrchovanost jdou spolu ruku v ruce. Jedna bez druhé nemůže existovat. Bůh by nemohl být svrchovaný, kdyby nebyl všemohoucí a Bůh by nemohl být svrchovaný, kdyby nebyl všemohoucí. Neexistuje všemohoucí Bůh, který není svrchovaný, tedy je omezený čímkoliv dalším ze svého stvoření. To není Bůh!

Boží svrchovanost znamená, že není nikdo, kdo by mu mohl v čemkoliv zabránit, nic se nemůže stát za jeho zády nebo aniž by o tom nevěděl. Není nic, o čem by nevěděl a o čem by nerozhodl. Bůh je nad svým stvořením, kraluje – to je přesně to, co to znamená – pevně drží vládu nade vším stvořením a nic se nemůže vymknout z jeho ruky. Co řekne, to se stane.

Žádná stvořená bytost se nemůže Bohu rovnat. Ani nejvznešenější a nejmocnější z andělů, satan, který se chtěl stát rovným Bohu, se nemůže s Bohem rovnat. Satan není žádným Božím protivníkem, ale je pouhou stvořenou bytostí, je služebníkem Božím. Bůh používá tento nástroj zla, aby potrestal zlo. Satan je psem na řetězu, který je pevně sevřen v Boží ruce.

Boží svrchovanost ukazuje na to, že Bůh je měřítkem všech věcí. On je původcem všech věcí, On je tím, kdo jim dává obsah, význam a smysl. Bůh stojí nade vším. Učení o Boží svrchovanosti vyvrací humanismus, protože Bůh, a ne člověk, je konečná realita a standard, podle kterého by měly být všechny věci chápány. Bůh je středem všeho. Bůh se rozhodl a tvořil – a to nás vede k další věci v našem textu – věčný, všemohoucí a svrchovaný Bůh, je také:

IV. Stvořitel Bůh

První slova Bible nám ukazují Boha Stvořitele. Lidé říkají: „Kdo stvořil Boha?“ Boží slovo neřeší tuto hloupou otázku, ale hned v první větě nás vede na správné místo, odkud nám ukazuje absurdnost této lidské otázky. Hned v první větě nám Písmo ukazuje, kdo jsme my a kdo je Bůh. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Bůh je stvořitelem všeho. Bůh stvořil. Boží slovo tady používá sloveso, které je v kontextu tvoření použité jenom o Bohu. Jenom Bůh tvoří.

Bible v první a druhé kapitole popisuje, jak Bůh tvořil. První den Bůh stvořil světlo, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval dnem a tmu nocí. Druhého dne stvořil Bůh nebeskou klenbu a oddělil vody na nebi od vod na zemi. Další den Bůh stvořil veškerou zeleň na zemi, když předtím oddělil suchou zemi od vody. Čtvrtý den slunce, hvězdy. Pátý den stvořil Bůh všelijakou havěť – vodní a nebeskou. Šestý den stvořil Bůh všechny pozemské tvory, živočichy, kteří se pohybují po zemi a kromě nich – jako vrchol všeho stvoření – také člověka. Všechno bylo stvořeno v řádu a v harmonii. Celé stvoření mělo jasnou strukturu. Dokonce jde Bible tak daleko, že říká, že Bůh stvořil všechna zvířata i rostliny podle jejich druhů. Byly zde jasné hranice, které můžeme vidět dodnes. Jsou zde hranice mezi dnem a nocí, hranice mezi vodou a souší, hranice mezi rostlinnými a živočišnými druhy.

Celý svět je uspořádaný, má jasný řád. Stromy se liší od zvířat a zvířata se liší od lidí. Když za šera vidíte v dálce postavu, tak víte, že se jedná o člověka – nesplete si to s jelenem nebo se psem. Všichni lidé vypadají podobně. Žádný člověk nevypadá jako nosorožec, žirafa nebo jako kaktus. Je tady jasný řád a jednoznačné a jedinečné uspořádání. Je pravda, že někdy se lidé mohou chovat jako opice nebo jako hyeny, ale i kdyby člověk vyrostl mezi opicemi, pořád bude člověkem a nebude poloopicí.

Každý den, když se Bůh podíval na své dílo, tak čteme takový refrén:

• Genesis 1:31Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.

 Všechno, co Bůh stvořil, bylo dobré. Tady můžeme vidět, jak do stvoření proniká něco z charakteru Boha Stvořitele. Stvoření v sobě neslo odraz Boží dobroty. Proto také apoštol Pavel, když se objevili falešní učitelé, kteří zakazovali lidem jíst pokrmy, které Bůh stvořil, píše:

• 1 Tm 4:4Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.

Přesto bylo stvoření, to dobré stvoření, vydáno marnosti, jak se dočteme na jiném místě Písma. Člověk, kterého Bůh stvořil, odmítl poslouchat svého Stvořitele a raději poslechl jinou stvořenou bytost, satana. Do světa vstoupil hřích, a spolu s ním také smrt, která je důsledkem hříchu. Celá kniha Genesis ukazuje hřích v celé jeho surovosti a hrůze. Stvoření odmítlo svého Stvořitele. Takto to trvá až dodnes. Podstata hříchu je stále stejná.

• Římanům 1:23 …zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů.

Devatenácté a dvacáté století přinesly jinou věc místo ptáků a čtvernožců – a tou je evoluce, evoluční věda. Musíme zdůraznit, že je to evoluční věda, věda, která je založená na evoluci. Nejde o vědu jako takovou. Většina lidí v naší společnosti neuctívá ptáky nebo zvířata, ale místo Stvořitele naslouchá evoluční vědě a podřizuje se jí, protože jim umožňuje – zdánlivě rozumně, odmítnout Stvořitele. Místo věčného Stvořitele je tady věčná hmota. Smysl života není – nebylo tady nic, teď tady něco je, a potom zase nebude nic. Tato rovnice nedává vůbec žádný smysl, ale umožňuje lidem mít alespoň nějaké vysvětlení o tom, jak vznikl svět a tak popřít Stvořitele, který stvořil svět z ničeho. Tady je jádro problému – člověk nechce znát Boha ani o něm vědět.

• Římanům 1:20Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.

Člověk nechce přemýšlet o Bohu! Bůh stvořil svět tak, abychom ho v něm mohli poznat, abychom mohli Boha najít, abychom pochopili stvoření jako dílo někoho, kdo nás nekonečně převyšuje. Kniha Genesis tohoto Stvořitele popisuje velice jasně. A to hned od prvního verše.

Ale to není všechno. Nejenom, že tady byl jasný řád, který můžeme vidět ve všem stvoření – můžeme ho vidět v buňce, můžeme ho dokonce vidět v jednotlivých atomech, můžeme ho vidět v celém vesmíru, a to jsou věci, o nichž pisatelé Bible před čtyřmi tisíci lety neměli nejmenší tušení – ale Bůh kromě toho celé stvoření také zhodnotil: Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré (Gn 1,31). Všechno, co Bůh stvořil, bylo dobré. Stvoření v sobě nese něco z charakteru svého Stvořitele. Věčný, všemohoucí a svrchovaný Bůh stvořil – a to znamená, že dal!

V. Dávající Bůh

Bible začíná stvořením. Je tady Bůh, který dává, Bůh, který tvoří, Bůh, který naplňuje. Je to stvoření z ničeho – Bůh dává sám ze sebe. Kromě Boží velikosti v tom vidíme také Boží štědrost a hojnost. Tato hojnost je přítomná od prvních okamžiků stvoření. Víte, Bible sice říká, že na počátku byla země pustá a prázdná, ale musíme si uvědomit, že předtím, tam nebylo vůbec nic, takže i když mluívme o prázdné a pusté zemi, tak je neskonale víc, než tam bylo před jejím stvořením. Ale jakmile Bůh pokračoval v tvoření, tak můžeme pozorovat, jak se tady projevuje Jeho charakter, který vkládá do svého stvoření.

• Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin … a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré. (Gn 1,12)
• I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré. (Gn 1,21)
• Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré. (Gn 1,25)

Bůh tvoří rozmanitě, pestře. Stvoření není jednotvárné, monotónní, šedivé. Když vznikají věci náhodou, nebo nějak mechanicky, tak jsou monotónní, šedivé, pusté. Ale stvoření, které známe, je plné barev, života. Má svůj řád, své uspořádání, ale je také plné odchylek od systému, který bychom chtěli vytvořit. Víte, že žádné dva listy na stromech nejsou stejné? Zažili jste někdy vánici? Žádné dvě vločky nejsou stejné? Existuje několik základních druhů, ale každá vločka je skutečný originál! Žádní dva lidé nejsou stejní. Každý člověk má naprosto jedinečné otisky prstů, má jedinečnou sítnici v oku, má jedinečnou DNA – každý člověk je úplně jiný. Otisky prstů, sítnice, DNA – to je něco, co umíme změřit a proto víme, že to je jiné. Každý je naprostý originál. To je rozmanitost Božího stvoření. To je tvůrčí síla, kterou Bůh vkládá do stvoření.

Někdy mi lidé říkají, abych jim dal nějaký důkaz o Bohu. Jaký důkaz chcete? Jaký druh důkazu si představujete? Měl by Bůh napsat na nebe: Já existuji. Podpis – Bůh? I kdyby se to stalo, stejně bychom tomu nevěřili. Co je to důkaz?

Jaký máte důkaz, že existoval Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály? Potřebujete se s ním setkat osobně, abyste se přesvědčili, že žil? Musíte si na něj sáhnout? Potřebujete ho vidět? NE!!! Stačí, když se podíváte na katedrálu sv. Víta! Chcete důkaz o Bohu? Podívejte se z okna! Podívejte se do zrcadla, podívejte se na své prsty, do svého oka, …

Chtěl bych, abychom šli v tomto přemýšlení ještě o kousek dál. Křesťanský pohled na svět říká, že celé toto stvoření tady bylo pro člověka.

Někdy se díváme v noci na oblohu a říkáme si, jak veliký je celý vesmír a jak jsme v něm nepatrní a ztracení. Představte si zeměkouli – koule o průměru 12.500 kilometrů. Kolem této koule je tenounký obal atmosféry – 20 km kolem země je – to je méně než jedno procento z průměru Země. Je to slupka, která je asi tak tenká, jako je slupka na jablku. Nejhlubší geologický vrt jaký byl kdy provedený, byl 12 km hluboký. To je sféra, ve které žijeme. To je náš známý svět. To je ve srovnání s velikostí Země opravdu nepatrné. A to mluvíme jenom o Zemi, která naprosto nepatrnou tečkou v naší galaxii – galaxii, která je jednou z myriád galaxií v celém vesmíru.

Ale Boží slovo nám říká, že celý ten obrovský vesmír byl stvořen pro člověka! Celá země a všechno, co je na ní, i celý vesmír, to vechno bylo stvořeno pro nás. Bůh stvořil člověka jako vrchol, jako korunu, diadém stvoření. To je člověk. Když král David přemýšlel o Bohu a o člověku, řekl:

• Co je člověk, že na něho Bože pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností (Ž 8,5-6).

To je křesťanský pohled na člověka. Člověk, který má důstojnost, protože byl stvořen podle Božího obrazu. Člověk, který je vzácný. To není člověk, který by byl náhodným shlukem molekul, které se náhodou – podle počtu pravděpodobnosti, který se rovná nule – potkaly, spojily, proti všem přírodním zákonům se do tohoto shluku nějakým způsobem vnesla informace a působením miliónů let se z toho vyvinul člověk. Bible má o člověku vysoké mínění – člověk je Boží obraz.

Dogmatický ateista z Oxfordské university Peter Atkins nazývá člověka – podle svého pohledu na vznik člověka – „pouhým bahnem na planetě“. Pokud tomu tak je, proč bychom se měli znepokojovat vyvražděním šesti miliónů Židů během holokaustu nebo miliónu Rwanďanů v nedávné občanské válce? Způsobuje nám trauma, když někdo šlape po blátě?

Bible vidí člověka úplně jinak. Dokonce v ní čteme, že Bůh pro člověka vytvořil zahradu Eden, kde byl první člověk jako v bavlnce – všechno tam bylo k jeho užitku, prospěchu, k tomu, aby první lidé – Adam s Evou, mohli toto vše s radostí a bezpečně užívat a skrze toto zabezpečení poznávat Boha.

Od prvního verše Písma vidíme Boha, který dává. A dávání je projevem lásky. Víte, v čem je láska? Poslouchejte:

• 1 Janův 4:10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.
• Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

 Od prvního verše v Písmu Bůh zjevuje svůj charakter – dávající, tvořící Bůh, Stvořitel, je také milující Bůh. Od prvního verše Bible nás vede ke Kristu – ať již skrze porozumění tomu, že je věčný Bůh a Kristus je věčný Boží syn, nebo všemohoucí Bůh – a Kristus je ten, kdo říká, že mu je dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28,18), svrchovaný Bůh – a Kristus je tím, kdo je vyvýšený:

• Efezským 1:21 … vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím.

V Kristu, skrze něj a pro něj bylo stvořeno všechno, co je. A nakonec je to Kristus, kdo dal svůj život, jako oběť smíření za hříchy svého lidu. Říká:

• Jan 10:17-18 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout.

Od prvního verše Písma je tady Bůh, který dává sám sebe. A to je velká výzva pro vás, moji milí. Řekli jsme si hodně o Bohu a řekli jsme si hodně také o člověku. Moje otázka zní, zda Bůh, který se nám dává poznat v Genesis 1,1 je Bohem, kterého uctíváte? Toto je Bůh, který se cele a dokonale zjevil v Kristu. Věčný, všemohoucí, svrchovaný Stvořitel, který dal sám sebe.

Možná máte jinou představu o Bohu. Ale potom vám musím říct, že taková představa je modlou, kterou jste si stvořili ve své mysli, je stejnou modlou, jako jsou dřevěné nebo kamenné modly. Humanistické náboženství, které naplnilo kdysi křesťanské církve napříč Evropou, uctívá takovou modlu – bůžka, který není schopen zachránit člověka, a proto souhlas člověka, bůžka, který není schopen stvořit a musí použít evoluci, jejímž hnacím motorem je smrt, bůžka, který není svrchovaný, a proto člověk musí vzít věci do svých rukou. Jestli je něco z toho vaším postojem k Bohu, potom musíte činit pokání a obrátit se k Bohu, který se nám zjevuje v Genesis 1,1, musíte jít ke Kristu, který jediný je pravdivým a dokonalým zjevením Boha. Bůh vás volá k tomu, abyste se pokořili před ním, vzdali mu chválu a skrze Ježíše Krista s ním měli vztah, který přesáhne smrt a povede až do věčnosti.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla nesličná a pustá a nad vodami se vznášel Duch Boží. Na konci Bůh stvoří nové nebe a novou zemi. Nebude tam nic nesličného ani pustého, ale Duch Boží bude přítomen ve všem a ve všech, co zde bude. Nevěsta Kristova bude zářit nádherou a čistotou, bude krásná a dokonalá a bude připravená pro svého ženicha, Krista. A bude svatba Beránkova. A každý, kdo je v Kristu, bude sedět na svatební hostině a radovat se z věčného, všemohoucího, svrchovaného a dávajícího Stvořitele. Amen.