Bůh předpovídá (Da 2,25-49)

Verze pro tiskSend by emailPDF version

Bůh svému lidu zjevuje Kristovo tajemství

Jaroslav Kernal, Praha 17. března 2019

Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Znovu se dnes vracíme do druhé kapitoly proroka Daniela. Jedná se o jeden příběh, o biblický celek, který má svůj význam jako celek. Přesto jsme se minule zastavili v první polovině druhé kapitoly a ukázali jsme si základ nebo možná spíš nutné pozadí příběhu druhé kapitoly – modlitbu Daniela a jeho přátel. Daniel se modlil a Bůh odpověděl. Boží lid se modlí a Bůh odpovídá. Bůh se dává poznat a zjevuje nám sebe sama, svou velikost, svou slávu a nádheru, zjevuje věci, které byly skryté, odhaluje tajemství a vysvětluje jeho význam. To je stručné shrnutí druhé kapitoly Daniela. Ale než půjdeme k výkladu druhé části, nebo spáš celé kapitoly, vyprosíme si od Pána jeho moudrost a požehnání.

Král Nebúkadnesar měl sen – zvláštní sen, tajemný sen, sen, který ho rozrušil, nenechal ho spát, potřeboval znát výklad toho snu. Kaldejci byli známí svým přístupem k astrologii a výklad snů hrál důležitou roli v jejich každodenním životě. A tady byl příjemcem snu král! A to nikoliv ledajaký král – dobyvatel, válečník, stavitel i ničitel, muž s absolutní mocí. A on musel znát ten sen a jeho výklad. Proto povolal své čaroděje, věštce, atrology a zaklínače a přikázal jim, aby mu řekli sen a jeho výklad. Že mu řeknou sen, bude důkazem toho, že jsou schopni mu dát i pravdivý výklad. V opačném případě budou rozsekáni na kusy a z jejich domů bude hnojiště. A protože se nenašel nikdo, kdo by králi sen řekl, velitel královy stráže byl pověřen vykonáním králova rozsudku. Babylonští mudrci začali být zabíjeni. A hledali i Daniela a jeho druhy. Když se Daniel dozvěděl, o co jde, poprosil krále o určitý čas s tím, že králi řekne sen i jeho výklad. Dostal ten čas a začal se spolu se svými druhy modlit. A Bůh nebes zjevil Danielovi v nočním vidění Nebúkadnesarův sen i jeho výklad. Ale než se dostaneme k výkladu snu, musíme se nejprve zabývat snem samotným – a to už je první bod našeho dnešního kázání:

I. Bůh zjevuje tajemství (v. 25-36)

Náš text začíná ve dvacátém pátém verši uchvatitelem cizí slávy, Arjókem. Všimněte si, jak si připisuje zásluhy za výklad snu – to já našel muže, který ti králi oznámí výklad. Jedinou Arjókovou zásluhou bylo, že zabouchal zrovna na Danielovy dveře. Ale tak už to v životě chodí. Všimněte si, jak odlišně jedná Daniel. Když se ho král ptá, zda je schopen oznámit králi sen a podat jeho výklad, nemluví o sobě:

  • Daniel 2:27-28 Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství.“

Bůh v nebesích odhaluje tajemství. Bůh zjevuje, Bůh dává moudrost i poznání. Ve v. 22 Daniel v modlitbě vyznával, že „světlo s ním [s Bohem] bydlí“. U Boha je veškerá moudrost, on proniká všechny hlubiny a žádná hlubina nemůže nikdy obsáhnout a proniknout Boha. Bůh se dává poznat. Bůh je tak jiný, než jsme my, že kdyby se nerozhodl, že se nám zjeví, nikdy bychom ho nemohli poznat. Kdyby se Bůh nerozhodl, že bude lidem zjevovat svá tajemství – a sem nemusíme počítat jenom teologické otázky, ale sem můžeme zahrnout úplně všechno lidské poznání a pochopení – kdyby se Bůh nerozhodl, že dá lidem poznání skrytých tajemství, žili bychom nejenom v duchovní temnotě, ale také ve fyzické, materiální, emocionální i sociální temnotě. Jenom Bůh dává světlo. Jenom on je to pravé světlo.

Bůh v nebesích oznámil Nebúkadnesarovi, co se má stát. Všimněte si dobře, koho Bůh použil, aby zjevil svůj plán – vznešený, veliký, slavný a nádherný plán. Je to plán spasení, který se týká Božího království a samotného Božího syna, Pána Ježíše Krista. Bezbožnému pohanskému králi, který uctíval kdejakou modlu, kruťasovi a egomaniakovi, Bůh zjevil svůj plán spasení. To je fascinující a musíme se tady na chvilku zastavit a podívat se na to, jaké nástroje Bůh používá.

Bůh všechno své stvoření používá ke zjevení své slávy a k naplnění svého plánu. Neexistuje nic, co by tomu nesloužilo. To, že nevíme přesně, jak něco slouží těmto Božím cílům, neznamená, že to tak není. A na druhé straně potřebujeme dobře porozumět skutečnosti, že když Bůh něco použije ke zjevení své slávy, ještě to nemluví o podstatě nebo charakteru prostředku samotného, který Bůh použil.

Bůh použil falešného proroka Bileáma k tomu, aby žehnal Izraeli, aby skrze něj bylo vyřčeno pravé proroctví (Nu 24). Bůh použil Bileámovu oslici, aby zabránila prorokovu šílenství. Bůh použil Asyřany jako svou metlu a po nich Kaldejce. Bůh použil pohanského krále Kýra, aby se naplnilo jeho slovo a pozůstatek Izraele se vrátil zpět do své země. Bůh používá nejrůznější nádoby k svojí slávě. Bůh použil Nebúkadnesara a díky němu máme dnes v Písmu zapsané proroctví (které už se mezitím stalo historickou skutečností) o příchodu Pána Ježíše Krista. A všimněte si ve verši 28, že toto proroctví bylo na prvním místě určeno samotnému králi Nebúkadnesarovni. Přesto to proroctví daleko přesahovalo Nebúkadnesara. A ani v nejmenším nám neříká nic o Nebúkadnesarovi samotném. Boží lid neměl z Nebúkadnesara udělat učitele v synagoze, ani kazatele v církvi – Bůh ho „jenom“ použil k tomu, aby odhalil něco ze svých slavných plánů.

Daniel říká králi, že Bůh nebes se rozhodl, že mu zjeví něco o tom, co se stane v posledních dnech. Kdybychom prozkoumali frázi „poslední dny“, jak je používaná v prorocích, zjistili bychom, že se často jedná o synonymum ke slovům „stane se to“, nebo „je to naprosto jisté“. V tomto smyslu „poslední dny“, jak jsou použité v našem textu (v. 28), odkazují prostě a jednoduše na budoucnost – vůbec nikde není řečeno, kam až bychom měli sen vztahovat.

Co se tedy Nebúkadnesovi zdálo? Měl sen o soše. Viděl velikou sochu vytvořenou z nejrůznějších mateiálů. A najednou se bez přičinění lidské ruky utrhl kámen, který rozbil tu sochu, rozdrtil všechna království na prach a rozmetal je po celé zemi a dále rostl, až se stal obrovskou skálou, která nakonec naplnila celou zemi. To byl sen, který krále tak rozrušil a který Bůh zjevil Danielovi v nočním vidění.

Tento sen máme i po pětadvaceti stoletích zapsaný v Písmu a přináší nám stejné povzbuzení, jaké přinesl Božímu lidu v babylonském zajetí. Bůh je svrchovaný a dává se poznat, jak on sám chce a komu chce. Když Pán Ježíš mluvil o soudu nad Chorazin, Betsaidou a Kafarnaum, kde se udály tak veliké věci, že kdyby se staly v Týru, Sidónu nebo v dokonce v Sodomě, lidé by činili pokání, řekl:

  • Mt 11:25-27 Velebím, tě Otče, Pane nebes i země, že jsi ty věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.

Neexistuje jiná cesta k poznání Boha, než je zjevení. Bůh musí zjevit člověku sám sebe, protože lidské srdce je zatvrzelé hříchem a nechce nic slyšet o Bohu a jeho milosti. Lidské srdce chce mít boha podle svých vlastních představ, boha, který bude učiněný lidskýma rukama, což nemusí být doslova, ale může to jednoduše znamenat boha, který je produktem lidské filozofie, lidských názorů, lidského pochopení skutečnosti, je dílem lidské mysli – takový bůh/modla dělá jenom to, co odpovídá lidské představivosti. Takový bůžek není nikdy svrchovaný Pán, který sesazuje a ustanovuje vládce a krále, který mění časy (Da 2,21). Bůžek lidských představ a snů zachraňuje člověka podle lidských přání, tedy s velkou porcí zásluh a dobrých skutků, s lidským podílem na spasení, ale Bůh Bible, jedná úplně jinak – zjevuje se lidskému srdci a volá toto srdce k pokání. Když Ježíš řekl, že aby člověk poznal Boha, musí mu to být zjeveno shůry, pokračoval výzvou evangelia:

  • Mt 11:28-30 Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.

To je cesta spasení podle Písma – přijít k Ježíši a složit svůj hřích u něj, u jeho nohou, u kříže. To je cesta k odpočinutí duše od všeho pachtění, od všech skutků lidské pýchy a zásluh. Na toto místo král Nebúkadnesar v našem příběhu ještě nedospěl, ale Bůh s ním již jednal a promlouval k němu. Už mu začal odhalovat své tajemství. A nejenom, že mu toto tajemství odhalil, začal mu ho také vysvětlovat – a to je druhý bod našeho dnešního kázání:

II. Bůh vysvětluje tajemství (v. 36-49)

Bůh zjevil Nebúkadnesarovi sen o tom, co se má stát. Nyní Bůh tento sen ústy Daniela vysvětluje. Bůh zjevil ten sen i jeho výklad Danielovi a Daniel nyní znovu potvrzuje, že to je Bůh v nebesích, který dal králi tento sen a nyní i jeho výklad. Daniel to nemá z vlastní moudrosti, ale výklad byl králi oznámen, aby král poznal myšlení svého srdce (Da 2,30). Bůh se rozhodl, že bude s Nebúkadnesarem jednat.

Daniel začíná s výkladem snu a začíná způsobem, který musel králi po jeho velkém rozrušení udělat velikou radost:

  • Daniel 2:37-38 Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. A všechna místa, kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava.

Krále ten sen vystrašil, nevěděl, co znamená a bál se o své království, o svou moc, o sebe. A nyní slyší, že on je ta zlatá hlava, že je král králů (což byl oficiální titul babylonských králů), že mu byla dána vláda nad zemí, lidmi, zvířaty i ptactvem. Všimněte si toho, co Daniel říká – velmi otevřeně králi říká, že mu byla dána moc shůry. Pro krále to nebylo nic překvapujícího – všichni starověcí králové chápali, že jim jejich bohové umožnili kralovat. Daniel tady ale mluví o Bohu nebes, který dal králi všechno do rukou. Nezdá se, že by to mělo na Nebúkadnesara nějaký vliv, ale můžeme vidět, že Daniel je odhodlaný říkat pravdu a stát věrně na Božím slově. Podobná slova řekl Pán Ježíš Pilátovi, který mu vyhrožovat tím, že má moc ho propustit i ukřižovat. Ježíš mu řekl:

  • J 19:11 Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry.

Musíme si připomínat, že Bůh ustanovuje všechny lidské autority, krále i vládce, úředníky i prezidenty, premiéry i ministry, nadřízené v práci i policisty, kteří vás zastaví na silnici. Bůh je svrchovaný vládce a spravuje tuto zem podle své vůle. Nic se nemůže vymknout jeho kontrole a správě. Pojďme ale zpátky k výkladu králova snu.

  • Da 2:39-40 Po tobě povstane další království, nižší než tvé, a pak další, třetí království, měděné, které bude mít moc nad celou zemí. Čtvrté království bude tvrdé jako železo, neboť železo drtí a drolí vše, a to království jako železo, které tříští všechno, bude drtit a tříštit.

Daniel jasně identifikoval Nebúkadnesara jako hlavu a potom mluví o dalších královstvích, která povstanou po něm. Kniha Daniel, především potom sedmá, osmá a dvanáctá kapitola nám pomáhají pochopit, o koho se jedná. A ve světle Nového zákona můžeme jasně rozpoznat, o kom se mluví v poslední části králova snu. Daniel říká králi, že tady nebude věčně a ani jeho království tu nezůstane navěky.

Prorok Jeremjáš mluvil o tom, že lidé budou sloužit Nebúkadnésarovi i jeho synovi a vnukovi (Jr 27,7). Po nich se dostal k moci Nabonides, který vládl společně se svým synem Belšasarem, jenž byl zvážen, sečten a shledán lehkým a království mu bylo odňato a bylo dáno Médům a Peršanům. Po babylonské říši přišla ještě větší říše – Médo-perská. Hranice perské říše byly od Dunaje k Nilu a na východě až k řece Indus. To je stříbrné království. Ale ani toto království nevydrželo natrvalo. Objevil se řecký kozel, Alexandr Veliký, který dobyl celou perskou říši a dostal se až do Indie. A Řekové ovládli celý tento Alexandrem dobytý svět. Po smrti Alexandra si vládu rozdělili jeho generálové, Řekové, a helenizovali, tedy pořečťovali dobyté oblasti. Ale nakonec přišlo další království – tvrdé jak železo – Řím. Svou tvrdostí si Římané podmanili Řeky i Egypťany i oblast Sýrie. Ale jejich říše byla křehká.

A tehdy – a tady je vrchol celého králova snu – se bez přičinění člověka utrhl kámen, který udeřil do těch železných a hliněných nohou, rozdrtil je a rozmetal. Prach z nich odnesl vítr a nezbylo po nich nic.

  • Da 2:44-45 Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý.

Bůh odhalil Nebúkadnesarovi svůj odvěký plán spasení. Odhaluje mu, že připravil království, které není z tohoto světa. Všimněte si toho kontrastu – na jedné straně je socha, tedy výtvor lidských rukou, lidské snažení, lidské plány, lidský um a lidská síla a moudrost. A na druhé straně je kámen, který se utrhl bez zásahu rukou – tedy bez jakéhokoliv přičinění člověka. Je tu kámen, který je cele a dokonale Božím dílem. Na jedné straně je socha – strnulá nehybná socha, která se nemůže hýbat ani mluvit, mrtvá socha. A na druhé straně je kámen, který je živý, kámen, který roste a naplňuje zemi. Na jedné straně jsou království, která se dobývají navzájem, jedno nahrazuje druhé, jedno zaniká a vzniká jiné, ale na druhé straně je kámen, který rozdrtí všechno a naplní celou zemi. Je tady Boží plán, který je zjevený už v knize Genesis při stvoření člověka. Bůh požehnal Adami a Evě a řekl:

  • Genesis 1:28 Ploďte a množte se a naplňte zemi.

Předtím Bůh několikrát zdůraznil, že stvořil člověka ke svému obrazu, podle své podoby. Člověk je Božím obrazem a ukazuje na Boží vládu. Člověk měl naplnit zemi – čím? Božím obrazem. Od samotného počátku tady byl Boží plán, že Boží království naplní celou zemi. Ale tento plán se měl skrze Adama uskutečnit jenom částečně, fyzicky. Potomci Adama a Evy naplnili celou zemi. Ale naplnili ji hříchem, nikoliv vládou Boží. Teprve poslední Adam, jak Písmo nazývá Pána Ježíše Krista, dovede tento Boží plán až do samotného konce.

Bůh ohdalil své tajemství Nebúkadnesarovi. Nevíme, proč právě jemu – prostě se rozhodl, že zjeví tento svůj plán skrze bezbožného krále. A Bůh dal Nebúkadnesarovi – a spolu s ním také nám – výklad tohoto tajemství. Nemusíme tápat, o čem přesně je králův sen, protože máme jeho vysvětlení v Písmu. A všimněte si, že Písmo nevysvětluje každý jednotlivý detail toho snu – a neměli bychom to dělat ani my. Jsou lidé, kteří se snaží odhalit identitu každého jednotlivého prstu na noze té veliké a strašlivé sochy. A víte, co jsou ty jednotlivé prsty? To je naprosto jasné – je to Evropská unie! Možná se smějete, ale jsou lidé, kteří se právě toto snaží dokázat. Ale máme nějaký podklad v Písmu, který by nám říkal, že to takhle máme udělat? Nemáme! Danielův, resp. Boží výklad toho snu je velmi jednoduchý a směřuje jediným směrem – k živému kameni, který rozdrtí všechna ta království a naplní celou zemi. To je Boží království, to Pán Ježíš Kristus, který ve dnech těch železných králů přišel na zem, stal se člověkem a přinesl spásu všem, kdo v něho věří. To je celé vysvětlení Nebúkadnesarova snu. Ukazuje na příchod Pána Ježíše Krista.

Když král slyšel Danielova slova, padl na tvář, poklonil se před Danielem a přikázal, aby Danielovi přinesli oběť jako nějakému bohu.

  • Daniel 2:47 Král Daniela oslovil: „Vpravdě, váš Bůh je Bohem bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit.“

Nebúkadnesar ústy vyznává, protože viděl zázrak, ale srdcem nevěří – jeho jednání to dokazuje (a uvidíme to ještě více v následující kapitole). Král nicméně splnil svůj slib a povýšil Daniela a učinil ho správcem všech královských mudrců. Daniel zůstal v Babyloně na královském dvoře, a jako přední z dvořanů se stal součástí úzké královské rady. Jeho přátelé byli pověřeni správou babylonské krajiny.

Když Bůh poslal na svůj lid Kaldejce, vydal Izraelce do jejich rukou a nechal je přesídlit do Babylona, řekl jim ústy Jeremjáše:

  • Jeremjáš 29:5-7 Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá. Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.

Čtyři mladí muži jednali podle Božího slova – usilovali o pokoj toho místa, kam je Bůh přesídlil navzdory tomu, že se jednalo o nepřátelské místo, Babylon. Jednali k užitku toho místo a stali se požehnáním nejenom pro svůj vlastní lid, ale pro všechny lidi v celé veliké říši. Stejný úkol dal Bůh i nám. I my jsme cizinci v této zemi, naše občanství je nebeské, nikoliv pozemské. A přece máme žít v této zemi, stavět domy, ženit se a vdávat a usilovat pokoj toho místa, kam nás Bůh postavil. A to už nás vede k závěru dnešního kázání:

III. Bůh naplňuje tajemství

Bůh odhalil Nebúkadnesarovi veliké a slavné plány. Sen byl pravdivý a výklad spolehlivý (v. 45). Království povstávala a padala, králové přicházeli a odcházeli, dokud se nenaplnil čas. A když se naplnil:

  • Ga 4:4-5 … stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

Když se narodil Jan Křtitel, jeho otec, Zacharjáš, prorocky chválil Boha:

  • Lk 1:68-75 Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka, jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna; zachránil nás od našich nepřátel a z rukou těch, kteří nás nenávidí, slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.

Ježíš Kristus je úhelný kámen, živý kámen (1Pt 2,4), kámen, který existuje bez zásahu lidské ruky – je věčný Bůh, který byl počat z Ducha svatého a narodil se z Marie, panny. To se stalo bez jakéhokoliv lidského přičinění. Boží slovo o Pánu říká, že je bez otce a bez matky, protože jeho původ je věčný. Vzal na sebe lidské tělo a k tomu použil Marii, ale lidské tělo nic nezměnilo na jeho podstatě a přirozenosti. Boží syn nebyl obohacen lidským tělem, ale pokračoval ve své věčné existenci s lidským tělem. On je živý kámen, který se stal kamenem úhelným, základním kamenem.

  • Efezským 4:15-16 On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.

Tento kámen roste zvláštním způsobem – zjevuje se těm, které od věčnosti vyvolil, dává se jim poznat skrze své slovo, evangelium o našem spasení a z nich potom dělá další živé kameny, takže roste v chrám v Duchu svatém. V každém věřícím přebývá Duch svatý a spojuje nás dohromady v pokoji a v lásce. A jednoho dne naplní tento Boží chrám, Kristova církev, celou zemi. Prorok Abakuk o tom mluví:

  • Abakuk 2:14 Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají moře.

Přijde den, a rychle se blíží, kdy celá země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy – už jsme slyšeli, jak je možné poznat Hospodinovu slávu – jenom skrze zjevení. Země bude naplněna lidmi, kterým se Bůh dal poznat, kterým zjevil svého Syna skrze evangelium. Tento den je dnem druhého příchodu Pána Ježíše Krista a až sem směřuje sen krále Nebúkadnesara. V onen den bude země se všemi svými skutky postavena před soud (2Pt 3,10). V onen den se všechno rozplyne a živly se roztaví žárem a Bůh stvoří nové nebe a novou zemi, kde už nebude hřích a smrt, kde nebude žádná neznalost Hospodinovy slávy, kde nebude nic nečistého ani nesvatého. V onen den bude celá země do posledního koutu naplněna poznáním Boží slávy, poznáním Krista. Jste připraveni na ten den? Jste smířeni s Bohem? Jste zachráněni pro věčnost? Bůh promluvil k Nebúkadnesarovi a dneska promluvil skrze své Slovo také k vám. Odpovězte jako Daniel:

  • Daniel 2:20-23 Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho moudrost i bohatýrská síla. On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu.

Boží království už je tady, už je mezi námi. Ještě tu není v plnosti a ve slávě, ale už je zde. Kámen, který král viděl ve svém snu, už se utrhl a rozbil všechna království. Skála, kterou se ten kámen stal, už roste a nic tomu nemůže zabránit, protože brány pekel ji nepřemohou. Kristovo království není z tohoto světa, není to fyzické, tělesné království. Všechna tělesná království rozdrtí na prach. Občané Kristova království už nemají domov v tomto světě, ale vyhlížejí vzhůru, vstříc Pánu, k nebesům, kde Kristus sedí po pravici Boží. Křesťané nehledají pozemské věci, věci tohoto světa, ale nebeské! I dnešního dne Pán Ježíš každého z nás volá a zve k následování:

  • Matouš 6:33 Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

Nehledejte pozemská království, nehledejte smysl zde na zemi, ale soustřeďte se na Krista samotného. Ani král, který byl zlatou hlavou, nemohl obstát před tím malým kamenem utrženým z nebe – jak by také mohl obstát hříšník před svatým Bohem? Jak obstojíte vy? Můžete obstát jedině ve víře v Pána Ježíše Krista a ve spolehnutí se na jeho dokonalou a jednou provždy dokonanou oběť kříže. Amen.

Osnova kázání: