Dnes se podíváme na první 4. verše Janova listu. V prvním verši se seznámíme s původem Janova poselství, které stojí na starozákonním zjevení i osobním svědectví. Dále se podíváme, ve 2. verši, na obsah Janova poselství: Slovo věčného života! A nakonec se seznámíme, ve 3.–4. verši, s důsledkem přijetí tohoto Slova. Povíme si něco o společenství církve s Otcem a Synem a radosti, která z toho všeho vyplývá!
V dnešním úvodu k Prvnímu listu Jana se podíváme na nějaké základní informace o daném listu, také se zaměříme na jeho autora, kterého si představíme v 1. bodu. Ve 2. bodu pak společně projdeme celý list a řekneme si, co jednotlivé kapitoly učí. To vše shrneme a aplikujeme do našich životů v rámci 3. bodu našeho kázání.
Položme si základní otázku na úvod: Co vlastně máme před sebou? Je 1. list Janův dopis, kázání či něco jiného? Není nad to začít úvodní komentář tím, že zpochybníme ihned na začátku, zda-li jde vůbec o dopis či epištolu. Jsou zde totiž jistá specifika, jež vedou i řadu učenců právě k tomuto závěru: „První Janův dopis vlastně není dopisem!“
David se znovu ocitá pod útokem svévolníků a utíká k Hospodinu na Jeho horu, a přitom je vystaven posměškům, ale i hrozbě fyzického násilí. Uprostřed této výhně nám ovšem předkládá nám důležitou otázku a dává nám i odpověď. Co má dělat spravedlivý, když se základy hroutí?
… aby n/vaše radost byla úplná!
Úvodní komentář
Hospodin zkoumá lidské syny
