To je dobré a vítané u Boha (1Tm 2,3-7)

Verze pro tiskSend by emailPDF version

Proč se máme modlit za všechny

Jaroslav Kernal, Praha 27. listopadu 2016

Pokoj vám a milost, milovaní v Kristu. Dneska budeme pokračovat ve výkladu prvního Pavlova listu Timoteovi. Jsme na začátku druhé kapitoly a před námi je text, nám vysvětluje, proč se máme modlit za všechny lidi. Pavel dává efezské církvi tři důvody, které ukazují, proč je tak důležité modlit se všechny, nejenom za některé lidi, proč se máme modlit i za vládce a za všechny v moci postavené a ty, kteří jsou nám nějakým způsobem nadřízení. Budeme číst 1Tm 1,12-2,7 a potom se budeme zabývat verši 3-7.

V našem textu jsou tři jednoduché důvody, proč se modlit za všechny – především se máme modlit, protože je to dobré u Boha. Bůh je dobrý a chce, abychom se modlili za všechny lidi. Dále vidíme teologické vysvětlení Boží dobroty, protože Bůh chce, aby všichni byli spaseni, Ježíš je smírnou obětí za lidi ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, je smírnou obětí za lidi ze všech společenských skupin a je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Poslední důvod, proč se máme modlit za všechny je velmi praktický a vyplývá z toho, že evangelium je určené všem lidem – všichni lidé mají slyšet evangelium, proto se musíme za všechny lidi modlit. Než se pustíme do vysvětlení těchto důvodů, musíme si znovu připomenout, že jsme do druhé kapitoly listu nespadli z nebe, ale dostali jsme se sem skrze první kapitolu, kde jsme viděli evangelium:

  • 1 Timoteovi 1:15 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky.

Kristus nepřišel pro spravedlivé, ale pro hříšníky, nepřišel kvůli zdravým, ale kvůli nemocným. Realita je taková, že na světě je velmi mnoho sebespravedlivých lidí a existuje mnoho druhů sebespravedlnosti. Takovým „dobrým“ příkladem náboženské sebespravedlnosti může být farizeus, který přišel do chrámu společně s celníkem, aby se modlil. Je to příběh, který vypráví Ježíš, a v němž odhaluje hloubku náboženského sebeklamu, obludnost pýchy, která zatvrzuje lidské srdce a oslepuje oči. Podívejte se, jak se farizeus modlil:

  • Lukáš 18:11-12 Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.

To byl člověk, který byl spravedlivý ve svých očích, který nepotřeboval Spasitele, jako je Kristus, který je Spasitelem hříšníků. Ale tohle je obecný problém padlého člověka – dokud není usvědčen Duchem svatým, každý člověk se považuje za více nebo méně spravedlivého. Vždycky se však považuje za natolik spravedlivého, že nepotřebuje činit pokání a věřit v Krista. To je zaslepenost hříchem, která je vlastní přirozenému člověku. A Písmo nám jasně ukazuje, že každý člověk je hříšník. Bůh říká:

  • Genesis 8:21 … každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý...

Každý člověk je hříšník, proto se musíme modlit za každého člověka, protože Kristus přišel, aby zachránil hříšníky. To je evangelium, na němž stavíme. Ježíš Kristus přišel zachránit – koho zachraňuje? Pavel na to odpověděl v první kapitole, když říkal, že Bůh na něm ukázal všechnu svou shovívavost, aby byl:

  • 1Tm 1:16 … příkladem pro ty, kteří v něho uvěří a tak dosáhnou věčného života.

Vidíme dobře, že Pavel vysvětluje, kdo bude spasen – jenom ti, kdo uvěří. Jenom těm je prokázáno Boží milosrdenství, jenom ti byli vykoupeni Kristovou obětí. A to velmi úzce souvisí s naším dnešním textem. Pojďme k prvnímu bodu, kde je první důvod, proč se máme modlit za všechny lidi:

I. Je to dobré a vítané u Boha (v. 3)

  • 1 Timoteovi 2:1-3 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha…

První otázka, kterou bychom si mohli (a měli) položit, je, co přesně je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha? K čemu se vztahuje první slovo třetího verše?

Jsou tři možnosti: 1. Vztahuje se k závěru předchozího verše. To by dávalo smysl a bylo by to velmi logické – u Boha je dobré a vítané, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. K tomu nelze říci nic jiného než ‚amen‘. To je opravdu dobré a vítané u našeho Spasitele Boha. Ale myslím, že to není přesně to, k čemu se vztahuje slovíčko „to“ na začátku třetího verše.

2. Vztahuje se to k první polovině druhého verše. Gramaticky je to zase možné a znovu to dává smysl. Bůh chce, abychom se modlili za ty, kteří mají v rukou moc – to je něco, co vyplývá z Božího řádu ve světě, vyplývá to z toho, jak Bůh ustanovil, že bude tento svět fungovat, vyplývá to z toho, že není vlády, leč od Boha (Ř 13,1). Nepochybně je tedy dobré a u Boha vítané, abychom se modlili za krále a za ty, kteří mají v rukou moc. Ale myslím, že třetí verš našeho textu odkazuje ještě dále:

3. Odkazuje na samotný začátek prvního verše – odkazuje ke slovesu konat – aby se konaly modlitby. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha. Bůh chce, abychom se modlili za všechny lidi, abychom se modlili jako církev i jako jednotlivci – a nejenom, že to Bůh chce, on také říká, že to je dobré, že to je dobré v jeho očích, před jeho tváří. Je tady něco, co se Bohu líbí, z čeho má Bůh radost – a to jsou modlitby svatých. Modlitby, které směřují dvěma směry – směřují k tomu, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti, což znamená – a to je ta druhá věc – že budeme moci pokojně šířit evangelium.  Je tady něco, co velmi úzce souvisí s Božím charakterem – Bůh je dobrý, což znamená, že je aktivně dobrý, prosazuje dobro, přetéká dobrotou. A něco z této dobroty máme zrcadlit ve svých modlitbách, když se budeme přimlouvat za všechny lidi, včetně vládců, kteří třeba i pronásledují církev, jako to bylo v době, kdy psal tento dopis Pavel. V té době vládl v Římě Nero, který byl prvním císařem, který začal s pronásledováním křesťanů.

V této souvislosti musíme znovu připomenout Pavla, protože i on byl rouhač, pronásledovatel a násilník, a přece na něm Bůh ukázal velikost svého milosrdenství. Tak je Pavel nejenom příkladem pro ty, kdo uvěří v Krista Ježíše, ale jeho život a svědectví je také příkladem pro všechny křesťany, aby se modlili za všechny lidi – i za rouhače, pronásledovatele a násilníky.

A ještě jednou se podívejme do kontextu – v závěru první kapitoly jsou další dva rouhači – Hymenaios a Alexandr, které Pavel vydal satanovi. Je uvádí jako příklad, abychom viděli, že se máme modlit za všechny lidi. A tady také začíná porozumění slovu ‚všechny‘, které tak často v tomto textu působí lidem problémy. Ještě se k tomu dostaneme za chvíli. Teď už chci jenom zopakovat a zdůraznit, že je dobré modlit a je to vítané u Boha. Je to něco, co Bůh sám označuje jako dobré, protože to je v souladu s jeho charakterem, což nás vede ke druhému bodu dnešního kázání:

II. Bůh chce, aby všichni byli spaseni (v. 4-6)

  • 1 Timoteovi 2:3-6 To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Znovu si musíme říct, že jsme se do druhé kapitoly dostali skrze první kapitolu. A jsou dvě věci, které si z první kapitoly musíme připomenout. První důležitá věc se týká spasení – v 16. verši jsme četli o tom, kdo bude spasen, kdo dojde věčného života. Jsou to jenom ti, kteří uvěří v Krista. A tohle je něco, na co nesmíme zapomenout. Čtrnáctý verš mluví o tom, že jsme spaseni jenom milostí a jak v první, tak ve druhé kapitole je to Bůh, kdo je nazýván Spasitelem. Spasení je od Hospodina. Neexistuje žádný jiný způsob, jak by mohl být někdo zachráněn, než že Bůh sám ho zachrání. Není to tak, že Bůh udělá svou práci a člověk udělá svou práci – nic takového! Třetí verš mluví o tom, že Bůh je náš Spasitel. On je zachránce ztracených, hříšníků, nepřišel zachránit ty, kteří mu pomohou se záchranou, ale:

  • Lukáš 19:10 Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.

Spaseni budou jenom ti, kdo uvěří v Krista – a nahlédnuto z druhé strany, spaseni budou jenom ti, které Kristus zachránil. Jenom ti uvěří v Krista, nikdo jiný. Není, nikdy nebyl a nebude nikdo, koho by Kristus zachránil a on neuvěřil v Krista. Spasení je jenom z milosti skrze víru (Ef 2,8-10)! A není nikdo, nikdy nebyl a nebude, kdo by skutečně uvěřil v Krista a nebyl Kristem zachráněn.

  • Jan 6:37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.

Toto je vyučování první kapitoly a to musíme mít na paměti, když přistupujeme k našemu textu. Toto je nejdůležitější princip studia a výkladu Bible – kontext. Pokud vytrhneme věci z kontextu, vždycky dojdeme ke špatným závěrům – a to nejenom při studiu Písma.

A. Bůh chce, aby všichni byli spaseni (v. 4)

To je důvod, proč se máme modlit za všechny lidi. Znovu to ukazuje na velikost Boží dobroty, ukazuje to, jak se „nadmíru rozhojnila milost našeho Pána“ (1Tm 1,14). Bůh je milosrdný, a jako se rozhojnil hřích, rozhojnila se i milost. Jak ale máme rozumět tomu, že Bůh chce, aby všichni byli spaseni? Vždyť z dalších míst Písma dobře víme, že nebudou všichni lidé spaseni.

  • Matouš 7:13-14 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

Potřebujeme rozumět tomu, o jakém Bohu mluvíme, a potom lépe porozumíme tomu, co říká náš text. Mnohdy lidé přistupují k tomuto textu tak, že řeknou – Bůh sice chce zachránit všechny lidi, ale dal lidem svobodnou vůli, takže lidé se mohou rozhodnout, že spaseni nebudou. Ale je to něco, co říká tento text? Ne! Je to něco, co bychom našli na dalších místech Písma? Ne! Říká nám někde Bible, že Bůh dal lidem svobodnou vůli? Neříká! Je to lidská filozofie, která je vkládaná do Písma. Bůh Bible je neomezený a všemohoucí Bůh. Nijak se neomezil, aby vyvýšil člověka, aby člověk mohl být svrchovanější než Bůh sám. Když někdo říká takové věci, je to lhář, který jenom opakuje starou ďábelskou lež z Edenu: „Budete jako Bůh!“ Vy sami budete rozhodovat a Bůh bude poslouchat. Ale Boží slovo popisuje Boha, který je naprosto svrchovaný! Podívejte se do 1Tm 1,17. On je „Král věků“! Dělá všechno, co chce (Ž 115,3). Není nijak omezen, ani nemůže být – jinak by nemohl být Bohem.

  • Ž 135:6 Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.

Jak je to tedy s Božím chtěním v našem textu? Chce tedy Bůh, aby lidé byli spaseni? Ano! Náš text to říká. Jak to, že tedy všichni spaseni nebudou? Musíme rozumět dvěma věcem, které se týkají Božího charakteru a Boží vůle. Boží vůle je, mohli bychom říci, dvojího druhu – je Boží vůle, o které mluví Ž 135, kdy Bůh udělá přesně to, co vždycky chce udělat. Nikdo a nic mu v tom nemůže zabránit. Když byl Nebúkadnésar ponížen a znovu vyvýšen, vyznal:

  • Daniel 4:32 [Bůh] Podle své vůle nakládá s nebeským vojskem i s obyvateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: ‚Co to děláš?‘

Ve stejném smyslu píše Pavel křesťanům do Efezu (Ef 1,22), že Bůh působí všechno rozhodnutím své vůle. Není a nemůže být nic, co by se vymklo Boží kontrole, ve smyslu Božího aktivního dohledu a působení.

Ale vedle této, teologicky řečeno, dekretivní, neměnné, absolutní Boží vůle, je něco, co můžeme také nazvat Boží vůlí, co však je morálně podmíněné. Z našeho textu vyplývá, že Boží vůlí pro křesťany a pro církev, je, abychom se modlili za všechny lidi. Ale není to něco, co by se vždycky za všech okolností dělo – je to podmíněné naším jednáním. Je to Boží vůlí, protože to vychází z Božího charakteru, z Boží dobroty. Podobně jsme v první kapitole četli, že vražda nebo smilstvo či homosexualita se příčí zdravému učení evangelia, jsou tedy v protikladu k Boží vůli. Přestože je tedy Boží vůle opačná, jsou lidé, kteří vraždí, smilní, praktikují homosexualitu. A právě v tomto smyslu musíme rozumět našemu textu – Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy. To je odraz Božího charakteru, ukazuje to na Boží dobrotu, na Boží lásku. Skutečnost, že všichni spaseni nebudou, ukazuje na Boží svatost a spravedlnost. O Bohu čteme:

  • Ezechiel 18:23 Což si libuji v smrti svévolníka? je výrok Panovníka Hospodina. Zdalipak nechci, aby se odvrátil od svých cest a byl živ?
  • 2 Petrův 3:9 Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.

Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli poznání pravdy. Bůh nestvořil člověka pro smrt, ale pro život. Bůh je život a smrt je Boží nepřítel, proto Bůh nemůže toužit po smrti svévolníka. Ale protože je spravedlivý, nemůže nechat svévoli a hřích bez potrestání. Bůh připravil veliké slavné spasení, ale hříšný člověk ve své vzpouře zatvrzele odmítá Boží milost. A právě Boží milost, je dalším důvodem, proč se máme modlit za všechny lidi:

B. Je jediný prostředník mezi Bohem a lidmi (v. 5)

  • 1 Timoteovi 2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš…

Tady se projevuje velikost Boží milosti. Člověk se vzbouřil proti Bohu, ale Bůh přesto ustanovil prostředníka mezi sebou a lidmi. Hřích vytvořil nepřekročitelnou propast mezi člověkem a Bohem. S prvními lidmi se Bůh procházel v zahradě Edenu. Ale po jejich vzpouře je vyhnal ze zahrady, kterou pro ně vysadil a k přístupu do zahrady postavil cheruby s plamenným mečem. Svým hříchem člověk zničil svůj vztah s Bohem. Ale ještě dávno předtím, než k tomu došlo, Bůh připravil a ustanovil prostředníka, vykupitele, který jako:

  • 1 Petrův 1:19-20 … beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.
  • Galatským 4:4-5 Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

Tyto věci nám ukazují, že spasení jednotlivce není tím konečným cílem. Cílem není napravit, co bylo poničeno pádem v zahradě Edenu – cíl je mnohem větší a vyšší, vznešenější a dokonalejší. Tím konečným cílem je oslavit Krista skrze jeho církev, skrze společenství svatých, skrze nevěstu. Aby k tomu mohlo dojít, musel zde být prostředník, který by nám mohl zajistit přístup k Bohu.

Musel to být lidský prostředník, ale nemohl to být hříšný prostředník. Musel to být prostředník, který může zastoupit celou lidskou rasu. První Adam byl prostředníkem našeho hříchu a všichni, kteří jsou v Adamovi, tedy celé lidstvo se podílí na Adamově hříchu, na vzpouře proti Bohu. Tuto vzpouru svým jednáním jenom rozhojňujeme.

Proto druhá osoba Boží trojice, jediný Boží syn, odložil svou slávu, ponížil se a vzal na sebe tělo, jako má smrtelný člověk, stal se jedním z lidí. Boží syn se skrze Marii stal potomkem Davidovým. Nebyl počat jako jiný člověk, ale byl počat Duchem svatým, nezdědil tedy hříšnou podstatu Adamova lidství, přesto se narodil jako člověk a byl plně a dokonale člověkem. Jedině jako člověk mohl zaplatit za lidský hřích a jedině jako Bůh mohl přinést odpovídající cenu za provinění proti nekonečnému Bohu. Jediný prostředník, který může být – Bůh a člověk v jedné osobě – Kristus Ježíš, který přišel, aby zachránil hříšníky. Přišel jako poslední Adam, jako druhý zástupce lidské rasy – proto se máme modlit za všechny – aby všichni, kdo jsou v něm, byli spaseni. Proto je řečeno:

  • 2K 5:17-18 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista…

Na Kristově prostřednictví je zdůrazněno jeho lidství, protože se neujímá andělů, ale ‚potomků Abrahamových‘ (Žd 2,16). Stal se člověkem, aby:

  • Židům 2:14 … svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
  • Židům 2:17 Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.

Což nás vede ke třetímu teologickému důvodu, proč se máme modlit:

C. Ježíš je smírnou obětí za všechny (v. 6)

  • 1 Timoteovi 2:6 … který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Máme se modlit za všechny lidi, protože Kristus dal sám sebe jako výkupné za všechny. Je to něco podobného, co jsme viděli ve čtvrtém verši. A znovu nesmíme zapomenout na kontext celého oddílu, nesmíme zapomenout na první kapitolu, která nám říká, že věčného života dosáhne jenom ten, kdo uvěří v Krista. Jenom takový člověk je zachráněn, jenom o takovém člověku můžeme říci, že byl vykoupen, tedy že za něj bylo zaplaceno výkupné.

Znovu je to něco, co je trochu těžké na porozumění a z povrchního čtení textu můžeme snadno dojít ke špatným závěrům. Nejprve si musíme ujasnit, co je to výkupné. Výkupné je cena, která byla zaplacena za propuštění otroka. Výkupné je směnná záležitost. Není to nějaký neomezený kredit, který sice můžete čerpat, ale také nemusíte, pokud nechcete. Zaplacením výkupného se mění majitel. Lidé nejsou v nějakém neutrálním stavu. Bible říká, že člověk je jako potomek Adama otrokem hříchu. Jsou jenom dva druhy otroků – otroci hříchu a otroci spravedlnosti (Ř 6,17-18). Neexistuje nic mezi. A otrok se prostě a jednoduše nemůže rozhodnout, že změní svého pána nebo že se dokonce stane svobodným. Je otrok. Nemá takovou možnost. Možná by i mohl udělat rozhodnutí, ale nemá žádnou moc jednat podle něj. Jediný způsob, jak může změnit svůj stav, je vykoupení. Někdo přijde a zaplatí za něj výkupné. Abychom mohli přestat být otroky hříchu, potřebujeme vykoupit z otroctví hříchu, zoufale potřebujeme vykupitele, který za nás zaplatí cenu. Abychom my mohli žít, musí někdo jiný zaplatit cenu za hřích, a tou cenou je smrt! Přesně to se stalo na kříži. Kristus dal sám sebe jako výkupné za nás. Zaplatil za nás sám sebou, aby nás vykoupil. V jakém smyslu tedy Kristus zaplatil za všechny? Jsou jenom dvě vysvětlení.

1. Kristus zaplatil za všechny lidi bez výjimky. Pokud to tak je, potom všichni musí být spaseni, protože za všechny byla zaplacena cena. Jinými slovy – podle šestnáctého verše předchozí kapitoly – všichni musí uvěřit v Krista, protože není jiná cesta, jak dosáhnout věčného života. A z druhé strany – je zaplaceno výkupné! Je-li zaplaceno výkupné za všechny, na základě čeho bude Bůh soudit? Jak by mohl odsoudit lidi kvůli jejich nevěře, pokud za ně bylo zaplaceno výkupné? Je Bůh nespravedlivý? Bude trestat dvakrát za jeden čin? Potrestal Krista kvůli hříchu a potom kvůli témuž hříchu potrestá ještě hříšníka? Bůh je spravedlivý soudce (2Tm 4,8). Moji milí, v pekle nebude nikdo, za koho bylo zaplaceno výkupné. Pokud by to tak bylo, Kristus by byl naprosto nedostatečným výkupným, Bůh by byl nespravedlivý ve svých soudech, Duch svatý by byl neschopný přesvědčit hříšníka o hříchu a milosti, nová smlouva by se ukázala jako nedostatečná a neúčinná a nebyla by o nic lepší než ta stará a satan by se ukázal jako silnější než Bůh, protože by mohl ve svém zajetí podržet i ty, za které bylo zaplaceno výkupné. Jestli dobře rozumíme tomu, co je to výkupné, pak má náš text naprosto jasný smysl – a to je druhé vysvětlení.

2. Kristus zaplatil za svůj lid. Kristus zaplatil za lidi ze všech ras, národů, kmenů a jazyků. Kristus zaplatil za všechny, kteří mu byli Otcem darováni. Není nikdo, kdo bude spasen a nebylo za něj zaplaceno. Není nikdo, kdo bude zavržen, a bylo za něj zaplaceno. Kristus sám říká, že nepřišel proto:

  • Matouš 20:28 … aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.

A když ustanovuje památku Páně – to je něco, co si připomínáme každý týden – jaká slova Kristus říká, když podává učedníkům kalich? Poslouchejte:

  • Matouš 26:27-28 Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.

Proto dostal jméno Ježíš, protože vysvobodí svůj lid z jeho hříchů (Mt 1,21). Kristus přišel pro svou nevěstu, která není složená jenom z Židů nebo jenom z pohanů, ale je ze všech lidí. Proto se máme modlit za všechny lidi. Nebude spasen nikdo, kdo nebyl Kristem vykoupen a nebude zavržen nikdo, za koho bylo zaplaceno výkupné.

  • Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Nevíme, kdo přesně patří mezi ty, za které Kristus zaplatil. Nevíme, kdo byl před stvořením světa zapsán do knihy života, ale Bůh to ví naprosto přesně. Bůh zná ty, kdo jsou jeho (2Tm 2,19). To je důvod, proč se máme modlit za všechny lidi a to je také důvod, proč máme kázat evangelium všem lidem.

III. Evangelium se má kázat všem (v. 7)

  • 1 Timoteovi 2:7 Byl jsem ustanoven hlasatelem a apoštolem tohoto svědectví – mluvím pravdu a nelžu – učitelem pohanů ve víře a v pravdě.

Tady je poslední důvod, proč se máme modlit za všechny lidi – všichni mají slyšet evangelium a všichni mají poslechnout příkaz evangelia, tedy činit pokání, litovat svých hříchů a věřit v dokonané a dokonalé dílo Pána Ježíše Krista na kříži Golgoty. Evangelium je o víře a o pravdě – bez víry není věčný život, protože nebude spasen nikdo, kdo neuvěřil v Krista. A bez pravdy není věčný život, protože nebude spasen nikdo, kdo uvěřil lži a falešnému evangeliu. Proto o sobě mluví Pavel jako o učiteli pohanů ve víře a v pravdě. Kázal jim pravdu evangelia a volal je k tomu, aby tomuto evangeliu uvěřili a tak dosáhli věčného života. Evangelium je určené všem lidem bez rozdílu.

  • Ř 1:16-17 Je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘

Evangelium musí být hlásáno všemu stvoření pod nebem. Na Bohu záleží, kdo uvěří, ale na nás je, abychom – stejně jako Pavel – hlásali dobrou zprávu všem lidem. Pavel tady mluví o pohanech, dosl. národech, což byli pro Židy pohané. Z hlediska Písma byli dvě skupiny lidí – Židé a pohané. Z těch dvou Bůh skrze Kristovu oběť stvořil jednoho nového člověka – křesťana (Ef 2,14-16). List Efezským nám dává dobře nahlédnout na to, že Otec před stvořením světa vyvolil svůj lid (Ef 1,4), když se naplnil stanovený čas, Kristus za něj zaplatil (Ef 1,7) a když jednotliví lidé uslyšeli evangelium, Duch svatý je zapečetil (Ef 1,13-14). To je důvod proč se máme modlit za všechny lidi a proč musíme kázat evangelium všem lidem – evangelium je slovo pravdy a Duch pravdy, Duch svatý používá slovo pravdy k tomu, aby z hříšníků udělal svaté.

Proto mám dneska pro vás několik otázek. Předně se musím zeptat, jestli věříte v Krista, jestli věříte evangeliu? Činili jste pokání, litovali jste svého bezbožného způsobu života a spoléháte jedině na Kristovu oběť? Je Kristus tou jedinou nadějí, kterou máte, tím jediným důvodem, proč by vás Bůh měl přijmout do svého království? Pokud to tak není, nebo v tom nemáte jistotu a pokoj, neváhejte a pojďte ke Kristu. Nikde jinde nenajdete život. Prosím vás, naléhavě vás žádám, abyste to neodkládali na jindy, ale šli ke Kristu. Proste o smilování, proste ho o víru, proste ho o milost. Kristus Ježíš přišel, aby zachránil hříšníky. Kdo k němu přijde, toho nevyžene ven.

Musíme se vás také zeptat, jestli šíříte tuto dobrou zprávu, jestli vydáváte svědectví lidem kolem sebe – svými ústy i svým životem? Pavel říká, že mluví pravdu a nelže – jeho život byl důkazem jeho slov. Je váš život důkazem vašich slov? Proměněný život křesťana je kázání, které nelze ani přehlédnout ani přeslechnout. Kažte evangelium moji milí, o Kristu, který přišel, aby zachránil hříšníky, o Bohu, který nemá zalíbení ve smrti svévolníka, o jediném prostředníku mezi Bohem a lidmi, člověku Ježíši, který byl ukřižován, zemřel a byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. To je evangelium.

  • Jan 3:36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.

Kažte evangelium, pokorně, s úctou, laskavě, v tichosti a s láskou, ale také nekompromisně a v pravdě, protože není jiná cesta, jak by někdo mohl být zachráněn. Kažte evangelium a modlete se, milovaní. To je poslední výzva, to je výzva našeho dnešního textu – modlete se za všechny lidi, za vládce a za všechny, kdo mají v rukou moc. Modlete se jeden za druhého, modlete se za to, abychom jako sbor byli dobrým svědectvím v tomto světě, na tomto místě i na všech místech, kam nás Pán postavil a kam nás vede. Modlete se za své rodiny, za své příbuzné, přátele, spolužáky, spolupracovníky, sousedy a proste Boha, aby vám dal sílu a příležitost vydat pravdivé svědectví o Kristu. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha. Amen. 

Osnova kázání: