Na začátku 21. století se mnohé neregistrované církve radovaly z toho, že navzdory svému nelegálnímu postavení, se zmírnil útlak a obtěžování ze strany úřadů. V posledních letech však dochází k významnému nárůstu náboženských omezení a ke stále častějšímu pronásledování, které je řízené a podporované pekingskou vládou.
Milovaní bratři a sestry, musíme být připraveni na těžké časy, v nichž budou křesťané, kteří se z důvodů víry a svědomí nemohou podřídit některým státním příkazům, pronásledováni. Pán vede svou církev do zkoušky ohněm, v níž se naše víra pročistí, aby se osvědčila. Je možné, že naše bohoslužby již nebudou možné ve stejné podobě jako dříve. Nakonec se však jen vrátíme do stavu, který byl pro mnohé křesťany na mnoha místech a ve všech dobách běžný, jak říká Pavel: Ale i všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.
Křesťan je někdo, kdo může říct: „Ježíš Kristus zemřel za mě.“ Je to jeden z hlavních rysů opravdového křesťanství. Být schopen toto říct s jistotou a rozhodným povzbuzením: „Když Ježíš na kříži umíral, měl na mysli mě a za mě zemřel. Zaplatil tam za moji nepravost. Vzal na sebe trest za moji vinu. On zemřel kvůli mně.“ To je křesťanství ve své nejsyrovější podobě.
Chceme-li věcem správně rozumět, nesmíme začínat u člověka, ale u Boha, protože Bůh je počátek všech věcí. Začít člověkem je bláznovství, protože člověk je jen stvoření – výtvor Stvořitele. Musíme udělat krok zpátky a začít tam, kde začíná Bible, u Boha!
Křesťan je někdo, kdo může říct: „Ježíš Kristus zemřel za mě.“ Je to jeden z hlavních rysů opravdového křesťanství. Být schopen toto říct s jistotou a rozhodným povzbuzením: „Když Ježíš na kříži umíral, měl na mysli mě a za mě zemřel. Zaplatil tam za moji nepravost. Vzal na sebe trest za moji vinu. On zemřel kvůli mně.“ To je křesťanství ve své nejsyrovější podobě.
Drazí v Kristu, dnes dojdeme k památce Páně skrze verš Ex 12,16. Bude to pokračování v sérii, jak Pán Ježíš naplnil Zákon a bude to druhá část slavnosti nekvašených chlebů. Minule byl verš Ex12, 15, dnes přečtu jen šestnáctý verš a pustíme se hned do něj. Budu číst z překladu B21.
Drazí v Kristu, před památkou Páně se podíváme na jeden verš z 12. kapitoly knihy Exodus, který se týká toho, co bylo přikázáno, ke slavnosti nekvašených chlebů. Pro kontext toho co, bylo přikázáno, přečtu Exodus 12,15-20 a potom si ukážeme, jak Pán Ježíš naplnil to, co se přikazuje v 15. verši.
Bratři a sestry, nastal čas na památku Pánovy smrti. Při této příležitosti si dnes ukážeme na přikázáních ve 12. kapitole knihy Exodus, jak Pán Ježíš naplnil židovský svátek Pesach, nebo česky řečeno, Hod beránka. Kapitolu nebudeme číst celou, ale pokud můžete tak si prosím otevřete Exodus 12. Zaměříme se hlavně na verše, které souvisí se svátkem Hod beránka a Pánem Ježíšem.
Nevinný člověk, kterému říkali Ježíš Kristus, byl odsouzen k smrti na kříži. Ukřižování bylo vyhrazeno pro nejhorší zločince. Měla to být pomalá a bolestivá smrt. Mnoho tisíc lidí bylo za své zločiny potrestáno právě tímto krutým a nelidským způsobem. Čím je tedy, pokud vůbec něčím, poprava Ježíše Krista tak významná? Proč o ní stále mluvíme, po více než dvou tisících letech?
Na začátku 21. století se mnohé neregistrované církve radovaly z toho, že navzdory svému nelegálnímu postavení, se zmírnil útlak a obtěžování ze strany úřadů. V posledních letech však dochází k významnému nárůstu náboženských omezení a ke stále častějšímu pronásledování, které je řízené a podporované pekingskou vládou.
