Křesťanství se v historii zasloužilo o budování vzdělání národa. Odpovědí křesťanů na intelektuální úpadek nebylo slabé vyučování...

Když lidé neumí číst a světské články se zjednodušují a věty zkracují, odpovědí není zjednodušovat duchovní vyučování. Odpovědí není zkracovat kázání, psát duchovní ekvivalent dětskému slabikáři: „Ema mele maso. Bude to dobrý, Úďo...“ ale psát srozumitelně na té úrovni jako jsou psané listy Písma. A dokonce si dovolím tvrdit, že naše myšlení o Bohu se musí prohlubovat, což vyžaduje i obtížnější literaturu.

Pokud chcete mít fyzické svaly, musíte chodit a cvičit stále více, stejně to platí i pro duchovní rozměr. Začínáme na jednoduché prezentaci evangelia, ale hloubky této zprávy jsou nevyčerpatelné. Stejně tak hloubky bádání o Bohu a jeho atributech. Některé otázky vyžadují složitější formulaci, argumentaci, literární žánr. Nebude to pro každého, což není nic špatného.

Kázání musí mít úroveň. Nesmí se komformisticky nalaďovat na líné a neochotné hlavy, které nejsou ochotny přečíst souvětí, které má více než dvě věty. Nesmí to vypadat jako moderní literatura nebo články, které jsou tak jednoduché právě proto, aby neodradily moderního degenerovaného čtenáře, který neumí přemýšlet, protože neumí číst. Kázání nebo články musejí člověka i vzdělávat a posouvat jeho myšlení o Bohu. A to platí na každé úrovní. Pokud to někoho odrazuje a raději vyhledá kratší kázání či bude číst kratší články nebo jen poselství v pár větách, není to problém kázání nebo článku, ale světského přístupu daného člověka, který se chová přesně jako svět.

Nebavíme se opravdu o složitých pojednáních Johna Owena, ale spíše o Charlesi Spurgeonovi, který kázal pro obyčejné lidi. Jeho úroveň byla určena obyčejným lidem, dnes však může být považovaná za složitou – to proto, že spousta křesťanů má světské myšlení a nejsou schopni číst, tak jako svět, věty o vícero souvětích. Nejsou schopni vydržet sedět 50 minut atd. Jde o nevyzrálost, lenost, světskost a odpovědí není zkrátit kázání, psát ještě jednodušeji, atd, ale vyzvat lidi, aby činili pokání a byli skutečnými milovníky pravdy, co nebudou nikdy spokojeni se svým poznáním a z „obyčejných sedláků“ (v uvozovkách) se díky Božímu slovu a křesťanské duchovní literatuře, kázáním, které musejí být vždy i trochu výzvou, tak jako je den v posilovně pro podvyživeného, stanou lidé, kteří nebudou mít problém udržet v mysli složitou myšlenku o Bohu. Díky Písmu se z nich stanou lidé, kteří budou zahanbovat světskou „intelektuální“ elitu, protože poznání pravdy a touha po pravdě člověka buduje po všech stránkách.

I toto je svědectvím – způsob našeho myšlení.