Zásadní otázka reformace byla, zda křesťanství, pokud se spasení týká, je (1) učením naprosté závislosti na Bohu nebo, zda počítá (2) s lidským úsilím ještě před znovuzrozením. Naprosté závislosti na Bohu ve spasení teologové říkají monergismus. Monos = jeden, ergon = skutek, práce (od toho máme třeba slovo energie). Monergismus je tedy práce, kterou vykonává pouze a toliko jen jeden. Jestliže má ale na spasení jistý podíl Bůh a jistý podíl člověk, ať vírou, skutky nebo obojím, tak takovému úsilí teologové říkají synergismus. Syn = spolu nebo současně, ergon = skutek, práce. Synergismus je tedy práce, kterou společně vykonává více osob než jedna, je to spolupráce.
Otázka, která se mezi křesťany od nepaměti, tedy od počátku křesťanství neustále přetřásá, se týká spasení a víry. Předchází víra spasení? Je víra příčina a spasení důsledek? Nebo je to úplně obráceně? Předchází spasení víru? Je spasení příčina a víra důsledek?
Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Pán Bůh stvořil slepici se schopností rozmnožování, proto snáší vejce. Slepice byla dřív. Konec argumentu.
Ježíš Kristus