V dnešním kázání se podíváme na hřích, jímž je tato kapitola naplněna, setkáme se také s Božím soudem, individuálním, nad jednotlivcem a nakonec budeme přemoženi Boží milostí, která překonává hřích i soud.
Josef je typem Krista, vzorem, ukazatelem. Josef není Kristus, ale na něm, na jeho příkladu, na jeho životě, můžeme vidět Pána Ježíše Krista. Bůh nám dal své Slovo tak, aby k nám promlouvalo ve světle života a díla Pána Ježíše Krista.
Nejprve se podíváme na Boží požehnání, jehož je tento rodokmen jednoznačným důkazem. Dále se musíme zastavit u pokárání, které nám Bůh mimo jiné skrze tento text, ale především skrze Ezaua dává. A nakonec si ukážeme, jak nás i takový text, jako je rodokmen bezbožného Ezaua, vede k Pánu Ježíši Kristu a ukazuje na něj.
Bůh obnovuje smlouvu s Jákobem, připomíná mu, co mu slíbil. To bylo ohromné požehnání a velká radost. Ale ruku v ruce s ní jdou i nelehké věci, protože Bůh také odvolává lidi z naší blízkosti, dokonce i ty nejbližší. A nakonec, Bůh připomíná svou věrnost a blízkost.