Každý křesťan je povolán k tomu, aby sloužil svému sboru – má sloužit tím darem milosti, který od Pána dostal, ale kromě toho je každý křesťan povolán k celé řadě dalších aktivit, které jsou v Písmu často doplněny slovem navzájem: povzbuzovat se, napomínat, budovat, nést břemena, starat se o sebe atd.
Z dnešního textu si ukážeme tři hlavní důvody, které vedly apoštoly k tomu, aby kázali Krista navzdory tomu, že jim to jejich vůdcové zakázali. Především to bylo proto, že Bůh vzkřísil Ježíše. Kristus žije, a proto musíme mluvit o jeho vzkříšení. Druhým důvodem, proč apoštolové kázali Krista, je, že Bůh vyvýšil toho, který byl ukřižován a učinil ho vůdcem a spasitelem. A poslední důvod, který vidíme v našem textu, je, že Bůh ho dal, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
V dnešním textu se nám otevírá výhled na Boží milostivé, vykupitelské dílo. Lukáš nám ukazuje, jak se zpráva evangelia dostala na evropský kontinent … a především to, jak skrze ni Bůh proměňuje životy, jak povolává svůj vyvolený lid a buduje nadpřirozené společenství své Nevěsty, Církve.
Pokoj vám a milost, milí přátelé. Jsem velmi vděčný za to, že jsme se v tento den, v němž si připomínáme dvě neslavné události našich dějin, které jsou spojené s církví, sešli k tomu, abychom oslavili Pána Ježíše Krista. On je hoden veškeré slávy, On přijde s veškerou slávou svých vykoupených svatých i svatých andělů, před Ním každé koleno poklekne a k Jeho slávě každý jazyk na nebi, na zemi i pod zemí bude vyznávat, že Ježíš Kristus je Pán.
Křesťanská zralost I.
Ježíš Kristus zachraňuje
Ježíš žije!
Sláva Boží svrchované milosti
Těžké začátky mladé církve
