Dobré dopoledne, milovaní svatí. Pokračujeme v našem výkladu prvního Pavlova listu Timoteovi. Je to dopis adresovaný do Efezu, kde Timoteus zůstal, aby dal do pořádku některé věci, které v pořádku nebyly.
Boží slovo je konečnou autoritou – je to slovo samotného Boha. A pro církev – jak pro život církve a její fungování, tak pro učení církve je Boží slovo nejenom finální autoritou, ale je jedinou autoritou, kterou máme, na které stavíme a na kterou se odkazujeme.
Pokoj vám a milost, milí svatí. Otevíráme dnes novou knihu Bible, kterou budeme společně studovat v nedělních shromážděních i při středečním studiu Bible. Před námi je první list Pavla Timoteovi. Je to dopis, který je velmi praktický a postihuje snad všechny oblasti života církve. Je to jeden z důvodů, proč jsem tento list vybral – abychom se z Božího slova učili, co to znamená být Kristovou církví, abychom rozuměli tomu, jak funguje Kristova a proč některé věci děláme a jiné neděláme.
Autor dopisu miluje jeho příjemce, a dokonce je zde napsáno, že je milují "všichni, kdo poznali pravdu". Ano, pravda má totiž úžasnou moc. Osvobozuje člověka od lži a vede k lásce. Pravda přináší svobodu od hříchu.
Dnešní text nám ukazuje, jak se apoštol Pavel vyrovnával s utrpením, nepochopením a nepřátelstvím – odhlédl od sebe, od své vlastní situace a toho, jak ho ostatní vidí, ke Kristu a Jeho pravdě.
Dobré ráno, milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Dnes budeme pokračovat ve výkladu listu Filipským. Jestli si vzpomenete, minule jsme mluvili o nezadržitelném postupu evangelia, o tom, že evangelium Kristova panství dobývá svět bez ohledu na a skrze slabosti a utrpení Božích vyvolených. Kristus si podmaňuje svět, přivádí mrtvé hříšníky k životu a nic tomu nemůže zabránit.
Evangelium dobývá svět i skrze naše selhání a obtíže.
Dnešní text nám ukazuje nezastavitelnost evangelia. Evangelium postupuje skrze svobodu i uvěznění svatých, skrze jejich blaho i utrpení, skrze jejich věrnost i navzdory jejich nevěrnosti. Kristus je Pánem pánů a Králem králů a nic se nemůže vzepřít Božímu dokonalému plánu spásy.
Dnes je před námi samotný závěr tohoto listu. Jedná se o takové shrnutí celého listu, několik závěrečných příkazů, ve kterých vidíme zopakování všeho, čím jsme se v tomto listu zabývali. Je to závěrečné povzbuzení této mladé církvi, ve kterém se apoštol vrací k Božímu dílu, k Božímu lidu, kde se toto dílo Boží realizuje a k Boží milosti, která je mocí, skrze niž Bůh takto slavně jedná.
Dopis církvi skrze Timotea
Ježíš Kristus je Pravda!
Život není snadný, ale s Kristem je vždy dobrý.
Evangelium dobývá svět i skrze naše selhání a obtíže.
Církev - místo proměňující Boží moci
