Jan popisuje velikou radost, kterou zakouší, když vidí křesťany, kteří žijí v pravdě. Je to radost staršího církve, který vidí ty, které vyučoval, je to radost bratra v Kristu, když vidí další křesťany žít v pravdě, je to radost nebeského Otce, který se raduje ze svých dětí, protože jednají podle přikázání, které jim daroval.
Jsme zrozeni slovem pravdy. Jsme zrozeni z pravdy a jsme zároveň ovocem, nebo úrodou pravdy. Proto naše nová srdce pravdu znají, milují a žijí. Milovaní, skutečný křesťan nemůže žít bez pravdy. Bez pravdy, kterou může nalézat, čerpat a přijímat pouze na jednom místě. Pouze v Písmu!
2 Janův 1:2-3 Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.
2 Janův 1,1-3 Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu. Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.
Tam, kde se nerozlišuje a kde není základem vztahů mezi křesťany pravda, tam jde většinou jen o prázdný sentiment a pocity, které nemají žádného pevného základu a jejichž cílem je náboženské uspokojení člověka, ne Boží sláva. Pravda je tedy základem, který dává lásce růst, určuje její hranice a v důsledku toho i meze křesťanské jednoty.
Autor dopisu miluje jeho příjemce, a dokonce je zde napsáno, že je milují "všichni, kdo poznali pravdu". Ano, pravda má totiž úžasnou moc. Osvobozuje člověka od lži a vede k lásce. Pravda přináší svobodu od hříchu.