V dnešním kázání se podíváme na to, že Pánem církve je Ježíš. Tou druhou věcí je skutečnost, že starší mají vést příkladem. A nakonec se zaměříme na onen vlastní příklad – tedy na to, jakým příkladem mají starší a následně všichni křesťané být.
Na prvním místě tento text mluví o tom, že církev je dům z živých kamenů. Tato stavba je budovaná, ale nejsou to lidé, kdo ji buduje, je to Pán Ježíš, její úhelný kámen. A nakonec vidíme, že to, co se buduje, je duchovní, příbytek, v němž přebývá samotný Bůh.
Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste okusili, že Pán je dobrý!
1 Petrův 2:1 Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání 2 a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; 3 vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý! ´
Petr nás učí následovat Krista navzdory padlému charakteru světa, který se zákonitě musí projevovat vzpourou a hříchem. Tento mravní imperativ máme následovat ve vztahu k vládám ve světě, k nadřízeným na pracovišti, k rodinným příslušníkům, kteří jsou nad námi, i k autoritám v církvi. Máme mu zůstat věrní i v okamžiku, kdy se padlý charakter světa obrátí proti nám samotným a bude na nás pácháno bezpráví.
Drazí milovaní sourozenci v Kristu, buďte pozdraveni pokojem Kristovým! Dnes začnu ihned citací Písma. Ve druhé knize Korintským je psáno toto Pavlovo napomenutí pro nás pro všechny: